15 C 266/2019-36 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] na zaplacení pohledávek, vzniklých v důsledku přepravy žalovaného dopravním prostředkem žalobkyně – metrem na lince A dne 28. května 2019, při níž se žalovaný neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem. Podle hodnocení žalobkyně tak mu měla žalovanému vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) 1 500 Kč Vedle těchto částek žalobkyně stejnou žalobou požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z těchto částek za období od [datum] do zaplacení, když splatnost hodnotila v den přepravní kontroly, kdy bylo právo na zaplacení u žalovaného uplatněno (zřejmě myšleno: kdy byl žalovaný k placení vyzván). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jen uvedl, že částku zaplatil dne [datum] [anonymizováno] [datum]. V reakci na sdělení žalovaného potvrdila žalobkyně zaplacení částky 1 500 Kč dne [datum] a částky 30 Kč dne [datum] Tyto platby žalobkyně započítala na žalovanou jistinu a ve zbytku 6 Kč na úrok z prodlení za dobu do zaplacení žalované jistiny. V této části vzala žalobu zpět. Přestože žalovaný soudu sdělil, že se zdržuje ve Spolkové republice Německo, nijak své tvrzení nedoložil a neuvedl ani adresu svého bydliště v zahraničí. Soud proto v řízení nezkoumal svou mezinárodní příslušnost, neboť cizí prvek v řízení nebyl zjištěn. Ohledně skutkových zjištění pak soud vycházel podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) ze shodných tvrzení účastníků o zaplacení žalovaných částek v době po podání žaloby. Částečné plnění žalovaného je podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) nutné považovat za hmotněprávní uznání zbytku dluhu. Soud proto řízení částečně v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 OSŘ a ve zbytku žalobě vyhověl, když nárok žalobkyně na placení úroku z prodlení vychází z § 1970 OZ Lhůta pro zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle nějž je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci, ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ podle kritéria zavinění zastavení řízení. V daném případě částečné zastavení řízení zavinil žalovaný tím, že plnil dluh splatný před podáním žaloby teprve v průběhu řízení a ve zbytku byla zcela procesně úspěšná žalobkyně. Žalobkyni tedy svědčí právo na plnou náhradu procesních výdajů v účtované výši 1 489 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku podle § 137 OSŘ; odměně zástupce žalobkyně, který je advokátem (v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným například v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, zveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013, část občanskoprávní a obchodní, (všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webových stránkách http://www.nsoud.cz/)) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis žaloby a 3. částečné zpětvzetí žaloby) podle § 14b ve spojení s § 7 a 11 advokátního tarifu; provozním výdajům zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 advokátního tarifu (také podle závěrů Nejvyššího soudu České republiky, obsažených tentokráte například v jeho usnesení ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001) a náhradě odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.