8 C 601/2020-46 — Okresní soud v Chebu

Žalobce se žalobou domáhal od žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že je vlastníkem domu [adresa] na pozemku p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí], v ulici [ulice] v [obec]. Podle nájemní smlouvy a jejího dodatku uzavřené na dobu určitou do 28. 2. 2019 mezi žalobcem a žalovanou užívala žalovaná byt [číslo] o velikosti [číslo] v uvedeném domě. Nájemné mělo být hrazeno vždy do 25. dne měsíce, za který je hrazeno. K faktickému předání bytu po skončení nájmu došlo až dne 20. 5. 2019. Dle nájemní smlouvy a evidenčního listu nájemníka, který byl součástí nájemní smlouvy, byla žalovaná povinna hradit měsíčně nájemné 1 805 Kč. Protože žalovaná byt užívala i po skončení nájemního vztahu, je povinna žalobci uhradit bezdůvodné obohacení za užívání bytu, jehož výše je rovna výši původně sjednaného nájemného. Toto bezdůvodné obohacení žalovaná neuhradila za část měsíce května 2019 do výše 1 085 Kč. Dle článku 7., odst. 2., písm. c) nájemní smlouvy se nájemce zavázal, že v případě skončení nájmu je povinen uvést byt do původního stavu. Žalobce po převzetí bytu zjistil závady na pronajatém bytě, jako např. rozbitá zásuvka, držák madla u elektrického sporáku. Předmětný byt žalobce musel nechat vymalovat a upravit poškozené zdi, opravit podlahu a musely být vystěhovány zbývající věcí z bytu. Celkem žalobce za shora uvedené musel vynaložit 9 600,20 Kč. S ohledem na to, že byt užívala žalovaná, je povinna uhradit vzniklou škodu. Celkem tak žalovaná dluží částku 10 685,20 Kč, kterou neuhradila byť částečně, a to ani přes písemnou upomínku a následnou předžalobní upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>Žalobce a žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce je vlastníkem domu [adresa], který je součástí pozemku p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí], v ulici [ulice] v [obec]. Na základě nájemní smlouvy a jejího dodatku uzavřené na dobu určitou do 28. 2. 2019 mezi žalobcem a žalovanou užívala žalovaná byt [číslo] o velikosti [číslo] v uvedeném domě. Nájemné ve výši 1 805 Kč mělo být hrazeno vždy do 25. dne měsíce, za který je hrazeno. K faktickému předání bytu po skončení nájmu došlo až dne 20. 5. 2019. Žalovaná neuhradila ekvivalent nájemného za užívání bytu za část měsíce května 2019 ve výši 1 085 Kč. Dle článku 7., odst. 2., písm. c) nájemní smlouvy se nájemce zavázal, že v případě skončení nájmu je povinen uvést byt do původního stavu. Při převzetí bytu byly zjištěny závady na pronajatém bytě – byt byl nevyklizen, nevymalován, byla poškozená elektrická zásuvka, poškozená podlaha, držák madla u elektrického sporáku. Žalobce nechat závady odstranit, za což vynaložil 9 600,20 Kč. Žalovaná platbu za užívání bytu v květnu 2019 ani náhradu škody na bytě žalobci neuhradila byť částečně, a to ani přes písemnou upomínku a následnou předžalobní upomínku. Shora uvedený skutkový stav prokazují tyto listiny: informativní výpis z katastru nemovitostí – list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], smlouva o nájmu bytu na dobu neurčitou [číslo], dodatek [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum], evidenční list nájemníka, přehled předpisů a plateb za rok 2019 a 2020, protokol o odevzdání bytu ze dne 20. 5. 2019, vyčíslení rozpočtových nákladů, daňový doklad – faktura [číslo] dodavatele [právnická osoba] [anonymizována tři slova], výpis z účtu žalobce ze dne 10. 6. 2019, předžalobní upomínka ze dne 10. 9. 2019, kopie obálky odeslané dne 11. 9. 2019, předžalobní výzva ze dne 23. 9. 2020, poštovní podací stvrzenka ze dne 23. 9. 2020, sledování zásilky v systému PoštaOnline. Původní vztah mezi žalobcem a žalovanou byl vztahem vyplývajícím ze smlouvy o nájmu bytu dle § 2201 a násl. a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Poté, kdy nájemní vztah sjednaný na dobu určitou uplynutím doby skončil, vznikalo žalované na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, kdy užívala jeho byt bez právního důvodu. Toto bezdůvodné obohacení – které v tomto řízení žalobce nárokuje za část posledního měsíce, před předáním bytu – je povinna žalovaná dle § 2991 odst. 1, 2 OZ žalobci uhradit, přičemž jeho výše odpovídá obvyklé výši nájemného za předmětný byt, za niž lze považovat výši nájemného, která byla hrazena za byt žalovanou předcházející dva roky. Žalovaná je dále povinna uhradit žalobci náhradu škody, kterou mu způsobila tím, že byt nepředala ve sjednaném stavu, ale naopak jej poškodila, tedy porušila jak smluvní povinnost ve smyslu § 2013 OZ, tak obecnou zákonnou povinnost nepoškodit majetek jiného ve smyslu § 2010 OZ. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobci vůči ní právo na úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (po úkonu za převzetí věci, žalobu a jednoduchou právní výzvu) po 1 540 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Žalobcův advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobce má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je jeho osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobcova advokáta.