9 C 188/2021-73 — Okresní soud v Chebu

1. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 3. 2021 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku 6 999,52 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných žalované na základě předmětné smlouvy zapůjčil právní předchůdce žalobkyně žalované přijímající zařízení [název a typ] [anonymizována tři slova] a [název a typ] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], jejichž převzetí stvrdila žalovaná podpisem na Zakázkovém listu. V důsledku prodlení žalované s úhradou ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, odstoupil právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 22. 5. 2019 od předmětné smlouvy a žalované vznikla v souladu s Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právního předchůdce žalobkyně povinnost vrátit zapůjčená přijímající zařízení právnímu předchůdci žalobkyně do 7/14 dnů od data ukončení předmětné smlouvy. Pro případ prodlení žalované s vrácením zapůjčených přijímajících zařízení se žalovaná zavázala uhradit jednorázovou smluvní pokutu, v daném případě činila smluvní pokuta celkem 6 999,52 Kč a sestávala z částky 5 000 Kč za zařízení [název a typ] [anonymizována tři slova] a částky 1 999,52 Kč za zařízení [název a typ] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], zanikl v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikajících společností, s žalobkyní, jako společností nástupnickou, na kterou ke dni [datum] přešlo veškeré jmění zanikajících společností. Žalobkyně žalovanou dne 24. 9. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaná dosud ničeho neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud posoudil jako vztah vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou lze podřadit pod nepojmenované smlouvy podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), za podmínek stanovených zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve vztahu k poskytovaným elektronickým službám, podle kterých vznikla právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytovat tyto služby a žalované hradit jejich cenu. Současně byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dle § 2201 a násl. o. z. smlouva o nájmu technického zařízení, určeného k využívání poskytovaných služeb, s tím, že bylo ve smyslu § 2048 a násl. o. z. ujednáno, že pokud po skončení smluvního vztahu zařízení nebude ve sjednané lhůtě vráceno, má právní předchůdce žalobkyně právo na smluvní pokutu ve sjednané výši. 5. Soud při jednání dne 21. 9. 2021, jehož se žalovaná bez omluvy nezúčastnila, provedl k důkazu žalobkyní předložené listiny a na základě jejich obsahu poučil žalobkyni o neúplnostech v tvrzeních a nutnosti předložit či označit důkazy v uvedeném rozsahu ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a to ve vztahu k uzavření předmětné smlouvy [číslo] z [datum], ke dni poskytnutí [název, typ a číslo zařízení] [anonymizováno 7 slov]) a o zapůjčení [název, typ a číslo] [anonymizováno 5 slov]). Na to žalobkyně požádala o poskytnutí alespoň krátké dodatečné lhůty, když soudem ji byla poskytnutá dodatečná lhůta 7 dnů od provedeného jednání. Žalobkyně byla řádně poučena o koncentraci řízení ke skončení dodatečně poskytnuté lhůty. Tato lhůta však proběhla marně a ze strany žalobkyně, ani žalované, nebylo soudu ničeho dalšího předloženo. 6. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla, a to opakovaně, uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejichž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných žalované na základě předmětné smlouvy zapůjčil právní předchůdce žalobkyně žalované přijímající zařízení [název, typ a číslo] [anonymizováno 6 slov]), jehož převzetí stvrdila žalovaná podpisem na Zakázkovém listu z 9. 2. 2016. V důsledku prodlení žalované s úhradou ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, odstoupil právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 22. 5. 2019 od předmětné smlouvy a žalované vznikla dle Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právního předchůdce žalobkyně a dle Ceníku služeb právního předchůdce žalobkyně povinnost vrátit na své náklady zapůjčená přijímající zařízení právnímu předchůdci žalobkyně do 7 dnů od data ukončení předmětné smlouvy. Žalovaná zapůjčené zařízení [název a typ] [anonymizována čtyři slova] nevrátila a vznikla jí tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], zanikl v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikajících společností, s žalobkyní, jako společností nástupnickou, na kterou ke dni [datum] přešlo veškeré jmění zanikajících společností. Žalobkyně žalovanou dne 24. 9. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaná dosud ničeho neuhradila. Soud tak žalobě v části, ve které se žalobkyně domáhala přiznání smluvní pokuty za nevrácení zařízení [název, typ a číslo] [anonymizováno 6 slov]) ve výši 1 999,52 Kč, vyhověl. 7. Soud nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalované přijímající zařízení [název, typ a číslo] [anonymizováno 5 slov]), když toto soud nezjistil z žádného soudu předloženého listinného důkazu, o čemž žalobkyni při prvním jednání dne 21. 9. 2021 řádně poučil v souladu s § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. V závěrečném návrhu právní zástupkyně žalobkyně tvrdila, že toto vyplývá ze zakázkového listu ze 7. 3. 2019, když soudu žádný takový předložen nebyl (soudu předloženy zakázkové listy obdobných dat, tj. z 1. 3. 2019 a ze 7. 6. 2019, ze žádného však soud nezjistil předání zařízení [název, typ a číslo] [anonymizováno 5 slov]) žalované). Z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní o tom, že zařízení [název, typ a číslo] [anonymizováno 5 slov]) bylo skutečně předáno a převzato žalovanou soud žalobu co do částky 5 000 Kč, tj. žalobkyní účtovaná smluvní pokuta za nevrácení předmětného zařízení, zamítl. 8. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšná byla v řízení žalovaná, na jejíž straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.