9 C 372/2021-29 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 8. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [anonymizována tři slova], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl téhož dne právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo], a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky původnímu věřiteli vrátit nejpozději do 27. 9. 2018. Žalovaný neuhradil splátku úvěru řádně a včas. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Soud konstatuje, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, když pod listinou nazvanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru chybí podpis žalovaného, prokázáno je jen to, že právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici některé osobní údaje žalovaného, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že tyto údaje poskytl právnímu předchůdci žalobkyně žalovaný. A tedy nelze dovodit vůli žalovaného uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Naopak soud má za prokázané poskytnutí tvrzené částky ve výši 5 000 Kč právním předchůdcem žalobkyně žalovanému dne 7. 9. 2018 na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 6. Vzhledem k uvedenému vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným posoudil soud jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí (zde žalovaný), musí ochuzenému (zde právní předchůdce žalobkyně) vydat, oč se obohatil. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z., a to od 28. 9. 2018; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Žalobkyně nepožadovala ničeho víc než poskytnuté bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 600 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.