10 C 22/2022-20 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 24. 9. 2019 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalovaný nevrátil žalobkyni celkem 2 zařízení, jež mu byla zapůjčena a žalobkyně nárokuje smluvní pokutu v celkové výši 4 000 Kč. Dále žalovaný dluží žalobkyni za odpojení z důvodu nedoplatku částku 373,56 Kč. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání. 5. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 24. 9. 2019 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalovanému následující přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy. Jednalo se o Modem: MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (342CC4601A77) a STB: [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([číslo]). Převzetí předmětných zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na Zakázkovém listu. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze Smlouvy tím, že soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. Právní předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah založený Smlouvou odstoupením ze dne 9. 6. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil žalobkyni celkem dvě zařízení, jež mu byla zapůjčena za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy, má žalobkyně nárok zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 4 000 Kč, tj. 2 x 2 000 Kč. Žalovaný je dále v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 4. 2020, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 373,56 Kč, konkrétně za odpojení z důvodu nedoplatku. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 15. 9. 2021. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ ohledně zaplacení dluhu, popřípadě jiné skutečnosti, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že dluh neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě a soud proto žalobě vyhověl. 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené innominátní smlouvy podle § 1746 odst. 2 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), a sjednanou smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti žalované vrátit zapůjčené zařízení soud posoudil v souladu § 2048 a násl ObčZ. Vzniklý právní vztah týkající se pronájmu zařízení soud posoudil v souladu s ustanovením § 2201 a násl. ObčZ. Povinnost žalované vrátit zapůjčená zařízení vychází z čl. 7 všeobecných podmínek. Výše nároku žalobkyně na smluvní pokutu vychází z čl. 7 všeobecných podmínek, podle něhož byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném za nevrácení zařízení smluvní pokutu ve výši dle ceníku. Žalovaný však svůj závazek nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.