10 C 340/2022-38 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalované úvěrový limit ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázela úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaná však nehradila jednotlivé splátky úvěru, když uhradila toliko částku 1 850 Kč, a tak žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 3. 1. 2022. Celkový dluh žalované ve výši 8 150 Kč, se skládá z poskytnutých nevrácených peněžitých prostředků. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 5. Soud má za prokázané, že žalobkyně se na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru zavázala poskytnout žalované úvěrový limit do výše 10 000 Kč, se sjednaným úrokem ve výši 34,33 % ročně a žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 370 Kč měsíčně a první úvěrová splátka byla splatná k 15.dni v měsíci, následujícího po měsíci kdy byl úvěr čerpán. Žalovaná načerpala částku 10 000 Kč, avšak nehradila jednotlivé splátky úvěru, když uhradila toliko částku 1 850 Kč. Vzhledem k opakovanému prodlení žalované, žalobkyně dopisem ze dne 3. 1. 2022, jenž odeslala dne 5. 1. 2022, písemně odstoupila od Smlouvy. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradila tak, jak je uvedeno v žalobě. 6. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalované úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně poplatků a úroku z úvěru. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení. Žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí [obec] národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. 7. Žalobkyně měl ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.