10 C 345/2021-10 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vyklizení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené nemovitosti. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu č.: [spisová značka] ze dne 12. 12. 2018 ve znění dodatku [číslo] ze dne 10. 6. 2020, a to nemovité věci, výše uvedené. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná však porušovala své povinnosti vyplývající z nájmu a žalobce vypověděl žalované nájem předmětné nemovitosti. K zániku nájemního vztahu došlo ke dni 24. 9. 2021, avšak žalovaná nemovitost sama nevyklidila a žalobci nepředala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je vlastníkem nemovité věci budovy bez čísla popisného a evidenčního, která je součástí pozemkové parcely číslo st. [číslo] v k. ú. [okres], užívaná jako garáž, jež se nachází v [obec], ulice [ulice]. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu č.: [spisová značka] ze dne 12. 12. 2018 ve znění dodatku [číslo] ze dne 10. 6. 2020 a to nemovité věci, výše uvedené. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná však porušovala své povinnosti vyplývající z nájmu tím, že neplatila řádně nájemné a vzhledem k tomu, vypověděl žalobce žalované nájem předmětné nemovitosti. Výpověď z nájmu byla žalované odeslána dne 30. 8. 2021 a dne 6. 9. 2021. Patnáctidenní výpovědní doba, dle ustanovení článku 6 odst. 2 nájemní smlouvy, počala běžet dne 9. 9. 2021 a jejím uplynutím došlo k zániku nájemního vztahu ke dni 24. 9. 2021. Povinnost tvrzení stanovená v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a povinnost důkazní stanovená v § 120 odst. 1 o.s.ř. ohledně skutečností a důkazů, z nichž by vyplývalo, že žalovaná již nezasahuje do práva žalobce k předmětné nemovitosti, popř. které by jinak vyvracely nárok uplatněný žalobcem, tíží v daném případě žalovanou. Žalovaná však žádnou z výše uvedených povinností nesplnila, proto má soud za prokázané, že nadále nemovitost užívá tak, jak je popsáno v žalobě. 5. Na daný zjištěný skutkový stav aplikoval soud ust. § 2232 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), podle kterého porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Žalobce je vlastníkem předmětné garáže, kterou žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Vzhledem k neplacení nájmu vypověděl žalobce nájem a ke dni 24. 9. 2021 došlo k zániku nájemního vztahu. Po skončení nájemního vztahu garáž nyní žalovaná užívá bez právního důvodu. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozsudku a uložil žalované nemovitost vyklidit, když žalobce má dle § 1012 a 1042 OZ právo na ochranu proti žalované, která do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Povinnost nájemce odevzdat nemovitost pronajímateli v den, kdy nájem končí, je určena dle § 2292 ObčZ. 6. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu v celkové výši 5 000 Kč. Náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč.