10 C 404/2021-25 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku, uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila dne 15. 12. 2015 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] postoupila dne 4. 6. 2020 pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni. [právnická osoba] jsou provozovatelem veřejné drážní osobní přepravy, kdy tímto prostředkem osobní přepravy se přepravovala žalovaná, která byla kontrolována dne 10. 8. 2019 ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] hlavní nádraží a [obec], a neprokázala se platným jízdním dokladem. Přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč ani jízdné ve výši 35 Kč nezaplatila, o čemž bylo sepsáno oznámení o závadách. Dále byla žalovaná kontrolována dne 21. 11. 2018 ve vlaku 557 mezi stanicemi [obec] a [obec] hlavní nádraží, a neprokázala se platným jízdním dokladem. Přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč ani jízdné ve výši 155 Kč nezaplatila, o čemž bylo sepsáno oznámení o závadách. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání. 5. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že žalobní tvrzení odpovídají skutečnosti a žalovaná byla kontrolován dne 10. 8. 2019 ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] hlavní nádraží a [obec] a neprokázala se platnou jízdenkou. O tomto bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách. Žalovaná nezaplatila jízdné 35 Kč ani přirážku k jízdnému 1 000 Kč, tj. celkem 1 035 Kč. Dále byla žalovaná kontrolována dne 21. 11. 2018 ve vlaku 557 mezi stanicemi [obec] a [obec] hlavní nádraží, a neprokázala se platnou jízdenkou. O tomto bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách. Žalovaná nezaplatila jízdné 155 Kč ani přirážku k jízdnému 1 000 Kč, tj. 1 155 Kč [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila dne 15. 12. 2015 pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji postoupila dne 4. 6. 2020 žalobkyni. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 OSŘ existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce. Před podáním žaloby vyzval žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě jejího závazku předžalobní upomínkou ze dne 20. 3. 2020. 6. Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. z.č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Tak vznikla žalobkyni povinnost žalovanou přepravit a žalované povinnost uhradit jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupila žalovaná ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, má žalobkyně právo vedle jízdného požadovat přirážku za nedodržování přepravního řádu, přičemž výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč a přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1000 Kč. 7. Ze shora uvedených skutečností vyplývá povinnost žalované uhradit žalobkyni z titulu uzavřené přepravní smlouvy a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem jízdné a přirážku k jízdnému, jejíž výše v daném případě odpovídá zákonem stanovenému limitu, tj. 1 000 Kč. Jízdné pak bylo v tomto případě stanoveno částkou 35 Kč a 155 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni řádně a včas sjednané jízdné a přirážku k jízdnému, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobcem podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.