20 C 93/2021-51 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 25. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 95 674 Kč, sestávající z jistiny ve výši 73 635,18 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 21 024 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 1 015 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z částky 106 135 Kč za dobu od 21. 3. 2015 do 17. 12. 2015 v kapitalizované výši 6 431,63 Kč, s úrokem z prodlení z částky 105 677,01 Kč za dobu od 18. 12. 2015 do 21. 12. 2015 v kapitalizované výši 94,52 Kč, s úrokem z prodlení z částky 104 995,95 Kč za dobu od 22. 12. 2015 do 18. 1. 2016 v kapitalizované výši 657,39 Kč, s úrokem z prodlení z částky 104 278,83 Kč za dobu od 19. 1. 2016 do 16. 2. 2016 v kapitalizované výši 676,22 Kč, s úrokem z prodlení z částky 103 964,21 Kč za dobu od 17. 2. 2016 do 16. 3. 2016 v kapitalizované výši 674,18 Kč, s úrokem z prodlení z částky 103 393,21 Kč za dobu od 17. 3. 2016 do 18. 4. 2016 v kapitalizované výši 762,96 Kč, s úrokem z prodlení z částky 102 924,30 Kč za dobu od 19. 4. 2016 do 1. 6. 2016 v kapitalizované výši 1 012,66 Kč, s úrokem z prodlení z částky 102 700,98 Kč za dobu od 2. 6. 2016 do 30. 6. 2016 v kapitalizované výši 665,99 Kč, s úrokem z prodlení z částky 102 477,66 Kč za dobu od 1. 7. 2016 do 21. 7. 2016 v kapitalizované výši 481,22 Kč, s úrokem z prodlení z částky 102 197,24 Kč za dobu od 22. 7. 2016 do 19. 8. 2016 v kapitalizované výši 662,72 Kč, s úrokem z prodlení z částky 101 802,62 Kč za dobu od 20. 8. 2016 do 23. 9. 2016 v kapitalizované výši 796,75 Kč, s úrokem z prodlení z částky 101 350,90 Kč za dobu od 24. 9. 2016 do 9. 11. 2016 v kapitalizované výši 1 065,17 Kč, s úrokem z prodlení z částky 101 018,46 Kč za dobu od 10. 11. 2016 do 3. 1. 2017 v kapitalizované výši 1 242,39 Kč, s úrokem z prodlení z částky 100 281,24 Kč za dobu od 4. 1. 2017 do 26. 1. 2017 v kapitalizované výši 515,75 Kč, s úrokem z prodlení z částky 99 943,72 Kč za dobu od 27. 1. 2017 do 23. 2. 2017 v kapitalizované výši 625,76 Kč, s úrokem z prodlení z částky 99 549,10 Kč za dobu od 24. 2. 2017 do 6. 4. 2017 v kapitalizované výši 934,93 Kč, s úrokem z prodlení z částky 99 330,86 Kč za dobu od 7. 4. 2017 do 19. 5. 2017 v kapitalizované výši 955,09 Kč, s úrokem z prodlení z částky 96 549,70 Kč za dobu od 20. 5. 2017 do 29. 6. 2017 v kapitalizované výši 885,17 Kč, s úrokem z prodlení z částky 96 300,23 Kč za dobu od 30. 6. 2017 do 23. 2. 2018 v kapitalizované výši 5 146,58 Kč, s úrokem z prodlení z částky 96 235,65 Kč za dobu od 24. 2. 2018 do 29. 3. 2018 v kapitalizované výši 731,66 Kč, s úrokem z prodlení z částky 96 157,62 Kč za dobu od 30. 3. 2018 do 2. 5. 2018 v kapitalizované výši 731,07 Kč, s úrokem z prodlení z částky 96 079,59 Kč za dobu od 3. 5. 2018 do 28. 5. 2018 v kapitalizované výši 558,60 Kč, s úrokem z prodlení z částky 96 001,56 Kč za dobu od 29. 5. 2018 do 28. 6. 2018 v kapitalizované výši 665,48 Kč, s úrokem z prodlení z částky 95 837,87 Kč za dobu od 29. 6. 2018 do 26. 7. 2018 v kapitalizované výši 600,05 Kč a s úrokem z prodlení z částky 95 674,18 Kč za dobu od 27. 7. 2018 do zaplacení, vše z titulu úvěru poskytnutého žalobkyní žalované na základě uzavřené úvěrové smlouvy. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci zůstala i přes opakované výzvy soudu pasivní, nařízeného jednání se, ač k tomuto řádně předvolána, nezúčastnila. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, zjistil soud po provedeném dokazování ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků skutkový stav odpovídající v dále uvedeném rozsahu žalobním tvrzením a spočívající v tom, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 27. 11. 2014 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 37 000 Kč, vyplacený dle výpisu žalobkyně dne 5. 12. 2014 na běžný účet žalované, vedený pod č. [bankovní účet], tento úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky ve výši 150,85 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po 3 504 Kč, celkem tak měla žalobkyni uhradit 84 096 Kč. Součástí formulářové smlouvy strany rovněž učinily ujednání o povinnosti žalované v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 15 dnů uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky, dále ujednání o povinnosti žalované v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 30 dnů uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky, konečně ujednání o povinnosti žalované v případě prodlení delšího než 10 dnů po zesplatnění úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky řádně nehradila a dostala se s úhradou již první splátky do prodlení v délce 60 dnů, žalobkyně úvěr ke dni 19. 3. 2015 zesplatnila. Žalovaná nezpochybňovala ani tvrzení žalobkyně o tom, že na splátkách úvěru před zesplatněním neuhradila ničeho. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 6. 2015, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalované jako dlužníka, dalším usnesením ze dne 9. 9. 2015, č. j. [insolvenční spisová značka], bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře, a to i ve vztahu k popsané pohledávce žalobkyně, konečně usnesením téhož soudu ze dne 1. 7. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka], bylo z důvodu neplnění splátkového kalendáře schválené oddlužení žalované zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno. Z přehledu žalobkyně dále vyplývá, že v rámci insolvenčního řízení bylo k jejím rukám na plnění popsané pohledávky za období od 17. 12. 2015 do 26. 7. 2018 uhrazeno celkem 10 460,82 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě žalované částky výzvou ze dne 5. 5. 2021. 4. Popsaný právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou by bylo namístě posoudit jako právní vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (žalobkyně jako úvěrujícího a žalované jako úvěrovaného), pak z těchto ustanovení by rovněž vycházela povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím pohledávky. Soud však s ohledem na výši úroků, jež byla smlouvou sjednána (150,85%) a která se svojí výší zcela zjevně vymyká výši úroků, za jakou byly v předmětné době poskytovány bankami obdobné úvěry (cca 19,53 %) a s odkazem na judikaturu Krajského soudu v Plzni jako soudu odvolacího, který opakovaně ve vícero věcech judikoval, že pokud byly sjednány úroky ve výši 166,92 %, 134,21 %, 88,12 % apod., jedná se o výši úroků, která je v rozporu s dobrými mravy a takto může způsobovat absolutní neplatnost celé úvěrové smlouvy (např. rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021, č. j. 64 Co 101/2021-87, ze dne 24. 2. 2021, č. j. 25 Co 27/2021-124, ze dne 6. 1. 2021, č. j. 25 Co 360/2020-84 či rozsudek ze dne 16. 9. 2020, č. j. 25 Co 209/2020-66), rovněž aplikoval ustanovení § 580 o. z., podle kterého je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům a konstatuje i v této projednávané věci, že předmětná smlouva o úvěru [číslo] je smlouvou absolutně neplatnou, přičemž k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Nelze rovněž odhlédnout od formulářových smluvních ujednání o právních a skutkových následcích prodlení žalované s úhradou splátek, jež tím více činí smlouvu pro žalovanou absolutně jednostranně nevýhodnou; v případě řádného splacení úvěru by žalovaná žalobkyni uhradila jistinu a tuto dále navýšenou o více než 127 %. Dospěl-li soud prvého stupně na základě výše uvedeného k závěru o neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná, právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je takto nutno posoudit dle § 2991 o. z. jako vztah z titulu bezdůvodného obohacení, soud proto žalobkyni vyhověl co do částky 26 539,18 Kč s úrokem z prodlení (z obsahu žalobních tvrzení je zřejmé, že žalovaná na splátkách uhradila toliko částku 10 460,82 Kč), když v případě neplatné smlouvy nelze žalovanou realizované splátky započítat na nic jiného než na úhradu poskytnuté jistiny, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaná sice byla ve věci více úspěšná a měla by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno.