28 C 106/2022-66 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 416 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 416 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení, částky 5 020,46 Kč, úroku ve výši 64,60 % ročně z částky 25 000 Kč od 23. 12. 2021 do 15. 1. 2022 ve výši 1 035,12 Kč, úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 16. 1. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 12. 2021 dosáhne částky 84 326 Kč, a to z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému žalobkyní na základě smlouvy ze dne [datum], [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Žalobkyně v rámci jednání odkázala na uplatněný nárok a předložené listinné důkazy. 3. Z provedených důkazů, a to návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, karty klienta, splátkového kalendáře, potvrzení o platbě, výplatního lístku, hodnocení klienta, předsmluvního formuláře, výzev k zaplacení, dodejky k oznámení o schválení úvěru, oznámení o zesplatnění, informace k postupu při uzavření smlouvy, dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru, výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, předžalobní výzvy, poštovního archu, výpisu z registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací, dokladu o vyplacení úvěru, prohlášení klienta a fotokopie občanského průkazu, zjistil soud následující skutkový stav, který má za prokázaný a ze kterého vycházel při rozhodování. Soudem bylo zjištěno, že žalobkyní byl na e-mailovou adresu žalovaného zaslán návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], tento návrh žalovaný podepsal autorizačním kódem, který obdržel formou SMS zprávy, jak bylo účastníky sjednáno v dodatku č. 1 této smlouvy, oznámením o schválení úvěru žalobkyně uzavření smlouvy akceptovala. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru byl žalobkyní žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, kdy tuto částku žalobkyně poukázala žalovanému bezhotovostně na účet žalovaného dne [datum], což bylo prokázáno dokladem o vyplacení částky úvěru. Poskytnutou částku ve výši 25 000 Kč se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky ve výši 64,60 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 1 464 Kč, celkem tak měl žalovaný žalobkyni uhradit částku 70 272 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 87,61 %. 4. V části [písmeno] článku [číslo] smlouvy byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky o 30 dnů ve výši 499 Kč, nejvýše však 2 999 Kč ročně, dále pak v článku [číslo] [anonymizováno] smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po zesplatnění úvěru, rovněž byla článkem [číslo] sjednána úhrada nákladů v případě opožděných plateb u každé jednotlivé splátky o 15 dnů, a to ve výši 200 Kč. V článku [číslo] smlouvy si dále strany sjednaly, že v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky o 65 dnů má žalobkyně právo odepřít plnění všech závazků ze smlouvy, když automaticky dojde ke zesplatnění úvěru, kdy k tomuto datu se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů, kdy zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Dle článku [číslo] se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Smlouva představovala předtištěný text, do kterého byly zvýrazněně vypsány údaje o žalovaném a údaje o shora uvedených skutečnostech konkretizující poskytnutý úvěr. 5. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, neuhradil žádnou splátku úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení již se splátkou úvěru splatnou ke dni 17. 10. 2021, v prodlení byl rovněž s dalšími následujícími splátkami, na což byl upozorněn výzvou žalobkyně ze dne 18. 11. 2021 a ze dne 20. 12. 2021. V souladu se článkem [číslo] [anonymizováno] smlouvy tak došlo po 65 dnech prodlení žalovaného k zesplatnění úvěru, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 12. 2021. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na úrok, smluvní pokutu a náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný dlužil žalobkyni ke dni podání žaloby jistinu ve výši 25 000 Kč, částku 4 018, 08 Kč odpovídající úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokutu ve výši 998 Kč dle článku [číslo], dvě náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč v souladu s článkem [číslo] smlouvy, smluvní pokutu ve výši 5 020,46 Kč, úrok z částky 25 000 Kč od 23. 12. 2021 do 15. 1. 2022 ve výši 64,60 % ročně, následně ode dne 16. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, limitovaný do částky 84 326 Kč a zákonný úrok z prodlení, toto tvrzení žalobkyně žalovaný nerozporoval. 6. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 25. 5. 2022. Žalovaný dluh neuhradil. 7. Soud se předně zabýval tím, zda shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným je možno posoudit jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to podle obsahu smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Předmětnou smlouvu vyhotovila žalobkyně, do této byly doplněny toliko konkrétní údaje o žalovaném a úvěru, přičemž žalovaný neměl možnost podobu obsahu úvěrové smlouvy, zejména povinností z této pro žalovaného vyplývající, nijak ovlivnit. Jedná se o smlouvu obsahově rozsáhlou, formulačně složitou, soud poukazuje mimo jiné i na ustanovení o úrocích a připisování úroků, kdy pokud se jedná o ujednání o právu požadovat úrok z úroku, tzv. anatocismus, toto ujednání není sice ujednáním obecně zakázaným, ve spotřebitelských smlouvách však vytváří nepřiměřenou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele, rovněž soud poukazuje na povinnosti, sankce, vyplývající pro žalovaného z ustanovení [čl. číslo] smlouvy. 8. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, rovněž č. j. 25 Co 360/2020-84 a č. j. 25 Co 84/2021-120, týkajících se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné. S odkazem na uvedený právní názor, od kterého soud neměl důvod se odchýlit, kdy ostatně z rozhodovací praxe zdejšího soudu je patrné, že soud se tímto právním názorem řídí i při rozhodování jiných věcí obdobného skutkového základu, je nutno konstatovat, že v případě poskytnuté jistiny 25 000 Kč činila celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, 70 272 Kč, navýšení tak činilo 45 272 Kč. Při posouzení předmětné smlouvy jako celku z této vyplývá, že žalovaný měl v souhrnu uhradit žalobkyni za dobu 48 měsíců jistinu navýšenou o shora uvedenou částku, přičemž sjednaná zápůjční úroková sazba činila 64,60 % (RPSN činila 87,81%), což je výše, která se vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, když z údajů zveřejňovaných ČNB na internetových stránkách vyplývá, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností jeden rok až pět let byla za období třetího čtvrtletí roku 2021 ve výši 7,28 %, přičemž tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky několikanásobně převyšuje. Zároveň je nutno poukázat na další ustanovení smlouvy, kterými byly sjednány sankce pro žalovaného v případě porušení smluvních ujednání, prodlení s úhradou sjednaných splátek, a to smluvní pokutu a další sjednané úhrady. 9. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Soud při hodnocení předmětné smlouvy komplexně jako celku dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je ve vztahu k žalovanému značně nevýhodná, proto je nutno ji hodnotit jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je nutno uvést, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzáje