28 C 110/2022-15 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 738,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 466,60 Kč za dobu od 21. 5. 2019 do 20. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 949,90 Kč za dobu od 21. 6. 2019 do 20. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 433,20 Kč za dobu od 21. 7. 2019 do 20. 8. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 916,50 Kč za dobu od 21. 8. 2019 do 20. 9. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 399,80 Kč za dobu od 21. 9. 2019 do 20. 10. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 738,10 Kč za dobu od 21. 10. 2019 do zaplacení, a to z titulu dluhu žalované na pojistném z pojistné smlouvy o pojištění právní ochrany. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. Pojistná smlouva o pojištění právní ochrany [číslo] kterou bylo sjednáno kombinované pojištění právní ochrany SINGLE, byla mezi účastníky uzavřena dne 19. 2. 2019 v souladu s ust. § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) akceptací návrhu smlouvy ze strany žalované včasnou úhradou sjednaného pojistného. Touto pojistnou smlouvou se žalobkyně zavázala za stanovených podmínek a v uvedeném rozsahu poskytnout pojistné plnění, žalovaná byla povinna hradit sjednané pojistné ve výši 5 800 Kč ročně, pojistné bylo splatné měsíčně v částce 483,30 Kč Smlouva byla uzavřena uhrazením prvního pojistného žalovanou, a to na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne následujícího po připsání běžného pojistného na účet žalobkyně, tedy od 20. 2. 2019 se splatností v první den následujícího pojistného období. Žalovaná se dostala do prodlení s platbou běžného pojistného, proto jí byla dne 9. 8. 2019 zaslána žalobkyní upomínka, kdy byla upozorněna na možný zánik pojištění, nebude-li pojistné uhrazeno do 10. 10. 2019. Z důvodu nezaplacení pojistného zaniklo pojištění podle ust. § 2804 o. z. ke dni 11. 10. 2019. Předžalobní výzva k úhradě dlužné částky za dobu pojištění ve výši 3 238,10 Kč byla žalované zaslána e-mailem dne 14. 10. 2021 i prostřednictvím České pošty dne 6. 1. 2022, tato byla doručena žalované dne 12. 1. 2022, kdy žalovaná uhradila na dlužné pojistné dne 13. 1. 2022 částku 500 Kč (z této umořeno pojistné nejdříve splatné), následně již ničeho na dluh neuhradila. Za dobu od 20. 4. 2019 do zániku pojištění činí dluh žalované na pojistném částku 2 738,10 Kč, který dosud neuhradila. 5. Shora uvedený skutkový stav soud právně kvalifikoval tak, že mezi účastníky došlo k uzavření pojistné smlouvy podle ust. § 2758 a násl. o. z., kdy dle ust. § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel, žalobkyně, zavazuje vůči pojistníkovi, žalované, poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle ust. § 2758 odst. 2 o. z., není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle ust. § 2782 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle ust. § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Nesplnila-li žalovaná svůj závazek uhradit sjednané pojistné řádně a včas, dostala se dnem následujícím do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úrok z prodlení dle ust. § 1968 a násl. o. z. Soud shledal žalobu důvodnou, až na z části zákonný úrok z prodlení, který byl oproti návrhu přiznán v příslušné úrokové sazbě z každého jednotlivého dlužného měsíčního pojistného od počátku požadovaného prodlení do zaplacení, kdy tato úroková sazba je platná a neměnná v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby po celou dobu trvání prodlení až do zaplacení. Z toho důvodu byla žaloba částečně zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbytku soud žalobě vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla až na nepatrnou část příslušenství plný úspěch ve věci, před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a e. ř., a to za 2 úkony spočívající v zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby po 100 Kč, celkem tedy 600 Kč.