9 C 21/2022-45 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 11. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 12 387 Kč (jistina 10 000 Kč + poplatek 2 387 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 18. 9. 2020 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a dále smluvní pokuty v částce 4 100 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni do 17. 9. 2020 spolu s poplatkem ve výši 2 387 Kč. Zápůjčka byla žalované poskytnuta prostřednictvím webové stránky žalobkyně, [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tím žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“, čímž zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., smluvní pokutu ve výši 4 100 Kč (s ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobkyně nezatěžovat žalovanou neúměrnými náklady v souvislosti s jejím prodlením, žalobkyně vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru) a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy, písemné výzvy zaslány dne: 24. 9. 2020, 1. 10. 2020, 8. 10. 2020, 17. 10. 2020, 1. 11 2020). Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. Dne 17. 8. 2021 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. 2. Při procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a která se nikterak nevyjádřila k žalobním tvrzením a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků (smlouva o zápůjčce a dodatek ke smlouvě včetně obchodních podmínek, potvrzení o platbě ze [datum], upomínky z 24. 9. 2020, 1. 10. 2020, 8. 10. 2020, 17. 10. 2020, 1. 11 2020 a předžalobní upomínka ze dne 17. 8. 2021 s podacím lístkem z téhož dne), na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. 3. Soud nemá za prokázané, že žalovaná potvrdila na internetové stránce žalobkyně seznámení se zněním smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek zaškrtnutím řádku s výslovným prohlášením, když toto tvrzení není ničím prokázáno a žalobkyně k prokázání ani nenavrhla žádný důkaz; žalobkyní předložená písemná smlouva ani všeobecné obchodní podmínky nejsou podepsány žalovanou, když sice obsahují strojem uvedené jméno a příjmení žalované a PIN kód, je však zřejmé, že tyto údaje musela na smlouvu připojit žalobkyně. Sama žalobkyně tvrdí, že žalovaná podepsala smlouvu PINem, který jí žalobkyně zaslala, avšak již žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, jak technicky žalovaná měla tento svůj ad hoc podpis pod dokumenty připojit. Stejně tak žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že by žalované byl žalobkyní jako ad hoc podpis odeslán právě PIN, který je uveden v závěru všech tří dokumentů (smlouva o zápůjčce, dodatek a všeobecné obchodní podmínky), přičemž – již z tvrzení samotné žalobkyně o tom, že to ona zaslala žalované příslušný PIN – je zjevné, že PIN není obvyklým způsobem podepisování žalované, kde by bylo možné předpokládat – pokud to sama žalovaná nezpochybní – že skutečně dokument podepsala žalovaná. Je tudíž zjevné, že jméno, příjmení a PIN doplnila za žalovanou na závěr obou dokumentů sama žalobkyně a není tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná projevila vůli uzavřít se žalobkyní smlouvu o zápůjčce za podmínek uvedených v ní a všeobecných obchodních podmínkách. Dále nemá soud za prokázanou žalobkyní tvrzenou skutečnost o odeslání a doručení upomínek předcházejících předžalobní výzvě, když nebyly doloženy poštovní podací archy či jiné důkazy nezávislé třetí osoby prokazující odeslání. Nadto vzhledem k neprokázání uzavření smlouvy o zápůjčce ani seznámení se s všeobecnými podmínkami žalovanou není prokázaná ani dohoda účastníků o případné výši nákladů s upomínkami souvisejícími. Naopak poskytnutí finančních prostředků žalobkyní na účet žalované dne [datum] a dne [datum] má soud za jednoznačně prokázané z potvrzení o platbě. 4. Nadto soud konstatuje, že i pro případný závěr o uzavření smlouvy o úvěru by se nejednalo o platně uzavřenou smlouvu z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy spočívajícím v nepřiměřeně vysokém poplatku (= úroku ve výši téměř 290 % ročně). 5. Vzhledem k výše uvedenému se žalobkyně mohla domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne [datum] ve výši 5 000 Kč a dne [datum] ve výši 5 000 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 10 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Ohledně úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. soud tento žalobkyni výrokem I. přiznal od 24. 8. 2021, neboť vzhledem k závěru soudu o neprokázání uzavření smlouvy, tedy ani tam uvedené splatnosti, vycházel soud ze splatnosti pohledávky po výzvě adresované žalobkyní žalovaném vycházeje přitom z obsahu spisu, ze kterého soud první výzvu k zaplacení včetně potvrzení o odeslání zjistil v předžalobní výzvě ze dne 17. 8. 2021, odeslaná dne 17. 8. 2021, podle § 573 o. z. fikce doručení třetí pracovní den, tj. 20. 8. 2021, dle výzvy splatné do 3 dnů (ve prospěch spotřebitele soudem interpretováno do 3 dnů od doručení, nikoliv od odeslání či vyhotovení výzvy), tj. 23. 8. 2021, žalovaná je tak v prodlení s úhradou od 24. 8. 2021. 6. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy o zápůjčce byly další nároky spočívající ve zbývající jistině (zahrnující i poplatek), ve zbývajících zákonných úrocích, v požadované náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky a v požadované smluvní pokutě nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala. 7. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v daném řízení byli po zohlednění příslušenství uplatněného nároku v souladu s usnesením Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005, oba účastníci úspěšní zcela srovnatelně.