9 C 49/2022-56 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 3. 2022 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku 140 639 Kč, částku 151 280,68 Kč a částku 1 200 Kč s úroky z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelské zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka pro podnikatelské účely ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem v 60 měsíčních splátkách po 4 664 Kč se splatností vždy k 12. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem [měsíc] [rok]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 15 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 373,12 Kč za každou splátku v prodlení a pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky déle než 30 dnů byla ujednána povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 606,32 Kč za každou splátku v prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek [číslo] o více než 15 dnů a s úhradou splátek [číslo] o více než 30 dnů, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 12 x 373,12 Kč a 5 x 606,32 Kč a následně došlo k automatickému zesplatnění pohledávky ke dni [datum]. Pro případ neuhrazení nové jistiny zápůjčky do 10 dnů po zesplatnění zápůjčky žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 25 % z dlužné jistiny zápůjčky. Pro případ neuhrazení nové jistiny zápůjčky po zesplatnění zápůjčky žalovaným byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny zápůjčky za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení zbývající dlužné nové jistině ve výši 83 517 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 506 Kč, smluvní pokuty ve výši 49 616 Kč, smluvní pokuty ve výši 151 280,68 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč, vše s úrokem z prodlení jak uvedeno výše. Žalovaný na tomto svém dluhu dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 7. 2. 2022. 2. Žalovaný k žalobě podáním ze dne 17. 5. 2022 uvedl, že dne [datum] žádal o oddlužení a prominutí penále v rámci milostivého léta, což mu bylo zamítnuto. Uvedl, že půjčená částka činila 279 840 Kč a on už uhradil 196 323 Kč, tudíž zbývá uhradit 83 517 Kč. Sice neplatit včas, ale vždy se snažil peníze posílat, z toho vyplývá i dosud uhrazená částka. Trpí [typ onemocnění] [anonymizováno] a nemůže plně pracovat, když jeho nemoc je v relapsu. Sdělil, že by byl rád, kdyby soud vyhověl žalobě co do částky 83 517 Kč, čímž by byl jeho dluh vůči žalobkyni splněn. Navíc v částce 83 517 Kč jsou již zahrnuty peníze navíc, které si žalobkyně účtuje. Částka, kterou žalobkyně požaduje je třikrát vyšší než zbývající dluh, což je z morálního hlediska smutné. Uvedl, že s ohledem na ekonomickou situaci není schopen dluh uhradit, a že posledním řešením pro případ, že by soud nevyhověl doplatit zbývající část dluhu, by byla snaha žalovaného doplatit pomocí splátek také zákonný úrok z prodlení ve výši 51 220 Kč. Nakonec žalovaný označil úroky z dluhu za lichvu. Při nařízeném jednání žalovaný požádal o dobrodiní splátek vzhledem ke svým finančním poměrům. Při jednání o smíru bylo mezi účastníky shodně jednáno o částce 3 500 Kč měsíčně jako částce akceptovatelné pro obě strany pro případ dohody o smíru, žalovaný uvedl jako maximální částku 4 000 Kč měsíčně. 3. Podáním ze dne 17. 7 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 151 280,68 Kč odpovídající smluvní pokutě s tím, že tuto částku nadále s ohledem na finanční situaci žalovaného nepožaduje. 4. Dle ustanovení § 96 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. V daném případě žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 151 280,68 Kč. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaný se zpětvzetím z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o. s. ř. a ve výroku I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] podle níž žalovanému poskytla částku 100 000 Kč, a to převodem na bankovní účet [číslo] [bankovní účet], a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit včetně úroků ve výši 179 840 Kč odpovídající výši 35,96 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 4 664 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce, celkem tak měl žalovaný vrátit žalobkyni částku ve výši 279 840 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, neuhradil řádně a včas 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 13, 14, 15 a 16 splátku. Podle čl. 8 písm. a) a b) smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její částky o délce 15 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky, tj. 373,12 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení, a v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její částky o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dlužné splátky, tj. 606,32 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného s 15. splátkou o více než 60 dnů, došlo v souladu s čl. 8 3 smlouvy ke dni [datum] k zesplatnění pohledávky žalobkyně. Podle čl. 8 4 smlouvy bylo ujednáno, že při zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnujících jak na jistinu zápůjčky, tak na běžný úrok zápůjčky a staly se součástí tzv. nové jistiny zápůjčky. Nová jistina zápůjčky při zesplatnění zápůjčky tak činila 214 464 Kč. Pro případ neuhrazení nové jistiny zápůjčky do 10 dnů po zesplatnění zápůjčky žalovaným byla dle čl. 8 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 25 % z dlužné jistiny zápůjčky. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou novou jistinu zápůjčky ve výši 83 517 Kč, smluvní pokutu dle čl. 8 a) a b) smlouvy ve výši 7 506 Kč a smluvní pokutu dle čl. 8 smlouvy ve výši 49 616 Kč. Žalovaný na tomto svém dluhu ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 7. 2. 2022. 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel (zde žalobkyně) vydlužiteli (zde žalovaný) zastupitelnou věc (zde peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce s tím, že podle § 2392 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Žalovaný ovšem v tomto rozsahu svému závazku nedostál, když poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátil a nezaplatil sjednané úroky. Povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty za porušení povinnosti splatit částku řádně a včas pak vyplývá z vlastních ujednání smlouvy a lze označit za přiměřenou, a to především s přihlédnutím ke skutečnosti, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je vztahem mezi podnikateli. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého dluhu a žalobkyni tak vznik nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který je žádán za období, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vedle tohoto má žalobkyně vůči žalovanému také právo na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu po částečném zpětvzetí vyhověl, jak uvedeno ve výroku II., když zohlednil aktuální finanční možnosti žalovaného, které žalobkyně nerozporovala, a vyhověl žádosti žalovaného o uložení jeho povinnosti hradit v měsíčních splátkách v částce 4 000 Kč. Při jednání o možném smírném vyřešení věci v průběhu jednání i žalobkyně souhlasila se splátkami ve výši 3 500 Kč, i když si vymínila, že takováto částka je pro ni akceptovatelné toliko pro případ uzavření smíru. Vzhledem k žalované a přiznané částce po zvážení okolností dospěl soud k závěru, že přiměřenou výší měsíční splátky je částka 4 000 Kč, kterou by žalovaný měl být schopen hradit a která je i vyšší, než původně odsouhlasila žalobkyně pro případný smír. 7. Podle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ zosp“), vrátí soud z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na po