10 C 451/2022-26 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 1. 12. 2019 nájemní smlouvu na dobu určitou, přičemž nájemní poměr skončil ke dni 31. 5. 2020, avšak předmětný byt byl exekučně vyklizen až ke dni 19. 1. 2022. Nájemné za užívání bytu a antény žalovaný neuhradil za říjen 2020 až prosinec 2021 a celkem tak dluží částku ve výši 37 890 Kč. Nedoplatek z provedeného vyúčtování za rok 2020 činí částku 8 375 Kč a byl splatný dne 31. 8. 2020. Nedoplatek z provedeného vyúčtování za rok 2021 činí částku 23 951 Kč a byl splatný dne 31. 8. 2022 Celkem tak žalovaný dluží žalobci z titulu vyúčtování služeb a náhrady za užívání bytu po skončení nájmu částku v celkové výši 70 216 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Z důkazů provedených soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce je vlastníkem domu, ve kterém se nachází byt [číslo] o velikosti 3+1 v domě [adresa], ulice [obec] v [obec]. Účastníci uzavřeli dne 1. 12. 2019 nájemní smlouvu na dobu určitou do 31. 5. 2020. Nájemní poměr skončil ke dni 31. 5. 2020, avšak předmětný byt byl exekučně vyklizen až ke dni 19. 1. 2022. Dle uzavřené nájemní smlouvy, jakož i dle evidenčního listu nájemníka, který byl součástí nájemní smlouvy, byl žalovaný povinen hradit měsíčně nájemné za užívání bytu ve výši 2 494 Kč a dále nájem za užívání společné antény ve výši 32 Kč. Tuto náhradu žalovaný neuhradil za říjen 2020 až prosinec 2021 a celkem tak dluží částku ve výši 37 890 Kč. Žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebované služby, energie a další související plnění za rok 2020 Náklady na spotřebu činily 23 499 Kč. Za vyúčtovávané období žalovaný na zálohách uhradil celkem částku 9 416 Kč a další zálohy ve výši 5 708 Kč byly již soudem pravomocně přiznány v jiné žalobě účastníků. Nedoplatek z provedeného vyúčtování za rok 2020 činí částku 8 375 Kč a byl splatný dne 31. 8. 2020. Dále žalobce vyúčtoval spotřebované služby, energie a další související plnění za rok 2021 Náklady na spotřebu činily 23 951 Kč, což je i nedoplatek z provedeného vyúčtování za rok 2021 se splatností do 31. 8. 2022 Celkem tak žalovaný dluží žalobci z titulu vyúčtování služeb a náhrady za užívání bytu po skončení nájmu částku v celkové výši 70 216 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ ohledně zaplacení nájemného a plnění spojených s užíváním bytu, případně ohledně jiných skutečností, které by žalobou uplatněný nárok zcela nebo zčásti vyvracely, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému dne 14. 10. 2022 předžalobní výzvu. <i>5. Podle § 2246 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., (dále jen„ OZ“) strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.</i> <i>6. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 7. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným týkající se období, kdy žalovaný byt obýval bez platné nájemní smlouvy (nájemní poměr skončil ke dni 31. 5. 2020), posoudil soud jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 ObčZ a násl. Žalovaný se bezdůvodně obohatil, když užíval předmětný byt bez platné nájemní smlouvy a měl tak povinnost uhradit bezdůvodné obohacení spočívající v nájemném a úhradách za plnění spojené s užíváním bytu. Soud má za prokázané, že nebylo hrazeno tak, jak je uvedeno v žalobě. Výše uvedené má soud za prokázané z nájemní smlouvy, evidenčního listu, vyúčtování a předžalobní výzvy. Neuhrazením závazku ve stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, úroky z prodlení dle § 1968 a násl. OZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobce požaduje. Soud proto žalobě vyhověl. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 3 511 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 3 940 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 2,5 úkonu právní služby ve výši 9 850 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.