10 C 75/2023-81 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce podal žalobu, kterou odůvodnil tak, že je spoluvlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], bytový dům, která stojí na pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a s bytovou jednotkou spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku, to vše zapsané na [list vlastnictví], [list vlastnictví], v katastrálním území Cheb, obec Cheb, okres Cheb. Žalobce je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ nemovitosti. Žalovaná je vlastnicí podílu o velikosti id. ½ na nemovitosti. Stávající stav není dle žalobce vhodný ani pro užívání, ani pro efektivní správu nemovitosti. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, a nabídl žalované jak prodej svého spoluvlastnického podílu, tak i odkoupení jejího spoluvlastnického podílu. Žalovaná však žalobci sdělila, že v současné době s vypořádáním spoluvlastnického podílu nesouhlasí. 2. Žalovaná se vyjádřila tak, že s návrhem žalobce na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti nesouhlasí. Dle názoru žalované žádá žalobce o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti v nevhodnou dobu a k jisté újmě žalované ve smyslu § 1140 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaná již vyrozuměla žalobce ve svém dopise ze dne 3. 10. 2022, že žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl na Nemovitosti na základě fikce vypořádání SJM se svým bývalým manželem, panem [jméno] [příjmení]. Jelikož však bývalý manžel žalované svým jednáním za trvání manželství vytvořil celou řadu závazků v řádech milionů korun, o kterých však žalovaná neměla žádné informace, resp. vznikly bez jejího vědomí či souhlasu, vázne v katastru nemovitostí na předmětné Nemovitosti v současné době několik zástavních práv a exekutorských zástavních práv. Proti panu [jméno] [příjmení] je aktuálně vedeno insolvenční řízení. Nevhodná doba ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Nemovitosti je zjevná i ze samotné existence zápisů zástavních práv a exekutorských zástavních práv na Nemovitosti v katastru nemovitostí. Existence uvedených zápisů negativně ovlivňují současnou obvyklou cenu Nemovitosti. Pokud by tedy ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi žalobcem a žalovanou došlo v současné době, pak by nepochybně na straně žalované došlo ke vzniku újmy. Jelikož však žalovaná žádným svým jednáním nezavdala jakoukoliv příčinu vzniku zmiňovaných zástavních práv a exekučních zástavních práv, není možné po ní v současné době zrušení a vypořádání spoluvlastnictví spravedlivě požadovat. 3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky spoluvlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], bytový dům, která stojí na pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a s bytovou jednotkou spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku, to vše zapsané na [list vlastnictví], [list vlastnictví], v katastrálním území Cheb, obec Cheb, okres Cheb. Každý je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ nemovitosti. Z výpisu z katastru nemovitostí a z vyjádření exekutorů má soud za prokázané, že na předmětné nemovitosti v současné době vázne několik zástavních práv a exekutorských zástavních práv. Proti panu [jméno] [příjmení], což je bývalý manžel žalované, je aktuálně vedeno insolvenční řízení před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti právě v rámci uvedeného insolvenčního řízení. Ze sdělení exekutorských úřadů je zřejmé, že žalovaná tyto oslovila s žádostí o výmaz exekutorských zástavních práv, na což dostala odpověď, že pokud pan [jméno] [příjmení] neuhradí předepsanou výši svých závazků v rámci insolvenčního řízení, dojde k uspokojování pohledávek věřitelů i prostřednictvím prodeje spoluvlastnického podílu žalované na nemovitosti, resp. z výtěžku z jeho prodeje, pokud by prodej svého spoluvlastnického podílu žalovaná realizovala sama. <i>4. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>5. Podle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>6. Podle § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>7. Podle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> 8. Soud se nejprve musel vypořádat s námitkou žalované, že žalobce žádá o zrušení a vypořádání předmětné nemovitosti v nevhodnou dobu a k jisté újmě žalované. Z komentáře C. H. Beck k ustanovení § 1140 odst. 2 OZ vyplývá, že pro posouzení, zda by některému spoluvlastníku vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy. Tyto závěry pak zcela potvrdila i ústavněprávní judikatura s tím, že zákonné výjimky obsažené v § 1140 odst. 2 OZ reflektují pouze dočasné okolnosti. Jde o okolnosti, u nichž s velkou mírou pravděpodobnosti buď z povahy věci, nebo s přihlédnutím k poměrům dané věci lze očekávat v relativně dohledné době změnu. Prvním hlediskem umožňujícím zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nevhodná doba. Základní východisko ve vztahu k nevhodné době formuloval Nejvyšší soud sp. zn. 22Cdo 5159/2014 v podobě závěru, že pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 OZ jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoli osobní poměry spoluvlastníka. Nevhodnost doby bude směřovat především k dočasným okolnostem, které mají vliv na cenu společné věci. Zákon v § 1140 odst. 2 OZ hovoří o tom, že požadavek na zrušení spoluvlastnictví nesmí být jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Stejně jako v případě nevhodné doby se judikatura vyjádřila i k možné újmě ve vztahu k probíhajícímu exekučnímu řízení. Z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 300/2016 vyplývá, že žalobu podle § 1140 odst. 2ObčZ nelze zamítnout v případě, že by byla podána k újmě třetí osoby (v daném případě oprávněného v exekučním řízení). Tento závěr vychází již z dřívější praxe, podle které rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků, neboť dojde-li po nařízení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a povinný tak pozbude svůj spoluvlastnický podíl, bude v exekučním řízení rozhodnuto o procesním nástupnictví a exekuce bude vedena proti nabyvateli podílu. Stejný závěr vyplýval také ze starší judikatury, která zdůrazňovala, že na vnější okolnosti spoluvlastnického vztahu není možné brát zřetel, a pokud zrušení spoluvlastnictví nesmí být na újmu ostatních, byli tím míněni jen ostatní spoluvlastníci společné věci, nikoli třetí osoby. Soud tak dospěl k závěru, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětné nemovitosti není v nevhodnou dobu ani k újmě žalované. 9. Soud tedy považuje žalobu za důvodnou. Spoluvlastníci nejsou schopni spolu komunikovat, natož se na čemkoliv dohodnout. Byt není reálně dělitelný. Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobkyně nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Soud je toho názoru, že je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V projednávané věci je zřejmé, že rozdělení bytové jednotky není možné. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Protože bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky společné věci, jejich podíly jsou stejně velké, žalobce nehodlá ve spoluvlastnictví se žalovanou, zůstat a současně věc nelze reálně rozdělit ani nemá některý ze spoluvlastníků zájem o přikázání věci do svého výlučného vlastnictví, soud dle citovaných ustanovení § 1143 a 1147 OZ nařídil prodej věci ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle velikostí jejich spoluvlastnických podílů. 10. Výrokem IV. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto soud odůvodňuje s ohledem na Nález ÚS z 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 ve kterém je uvedeno:“ Ustanovení § 142 OSŘ je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictv