15 C 74/2022-45 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobce uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 22. března 2022, na zaplacení částky 12 856,10 Kč, jakožto nedoplatku cen zboží, objednaného a převzatého žalovaným od žalobce podle těchto dodacích listů: [číslo] a [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] ze dne [datum], [číslo] a [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Podle žalobce se žalovaný měl zavázat uhradit žalobci tuto cenu podle faktur žalobce. Tuto povinnost žalovaný nesplnil přes upomínky žalobce. Stejnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení podle výroků I. a II., aniž by tento nárok blíže odůvodnil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, jež se před soudem konalo 22. února tr. Na tomto jednání vzal žalobce žalobu zpět v části uvedené ve výroku III. Soud proto řízení v této části tímto výrokem zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Z žalobcem předložených dodacích listů a z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (který byl žalobcem navržen na jednání před soudem dne 22. února tr.) soud zjistil, že žalovaný odebral od žalobce zboží podle výše uvedených dodacích listů za celkovou cenu, jež činila 12 856,10 Kč. Z žalobcem předložené písemné výzvy ze dne 18. prosince 2021 s poštovní obálkou má soud za prokázané, že žalobce podal k poštovní přepravě dne 20. prosince 2021 dopis s výzvou žalovanému k zaplacení žalované a vyúčtované jistiny. Soud však ani po dokazování nezjistil, že by žalovaný byl k placení vyzván dříve, neboť žalobce k prokázání takové skutečnosti žádné důkazy neoznačil. Vztah účastníků se řídí § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) upravující koupi. Zatímco žalobce svou povinnost ze smlouvy s žalovaným splnil a žalovanému předal objednané zboží, žalovaný svou povinnost zaplatit za to dohodnutou kupní cenu 12 856,10 Kč nesplnil ani z části. Výrokem I. proto soud žalobě na placení jistiny (v rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby) výrokem I. vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ, splatného na základě výzvy žalobce (ve smyslu § 1985 OZ), je povinen zaplatit žalobci také úrok z prodlení podle § 1970 OZ, jehož výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení žalovaného ovšem podle zjištění soudu nastalo teprve od 28. prosince 2021. Podle § 573 OZ se totiž má za to, že poštovní zásilka s výzvou k placení došla žalovanému dne 23. prosince 2021. Žalovaný tedy byl povinen cenu zboží zaplatit bez zbytečného odkladu nejpozději 27. prosince 2021 (první pracovní den po doručení) a teprve od následujícího dne se tak octil v prodlení. Výrokem I. proto soud žalobě vyhověl také ohledně úroku v prodlení v zákonné výši za dobu prodlení žalovaného a výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbylé výši úroku z prodlení a za předchozí dobu. Výrokem IV. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 3 OSŘ, podle kritéria přiznání plné náhrady procesních nákladů převážně úspěšnému účastníku při jen nepatrném procesním úspěchu protistrany. Nahrazované náklady jsou podle § 137 OSŘ představovány náklady soudního poplatku, když jinou náhradu žalobce nežádal. Lhůty pro splnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 OSŘ.