16 C 59/2023-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úroky v 72 měsíčních splátkách ve výši 2 298 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, sjednané splátky však nehradil řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 11. 8. 2022 dopisem z téhož dne zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu se smluvním ujednáním právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč a právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 300 Kč. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný zaplatil pouze částku 20 682 Kč. Žalovaná částka tak sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 76 048,50 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a nákladů na vymáhání dluhu ve výši 300 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 12 059,48 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 76 048,50 Kč za dobu od 3. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 105,61 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 76 848,50 Kč za dobu od 3. 1. 2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání. 4. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 29. 7. 2021 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Žalobkyně se zavázala na základě předmětné smlouvy poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr v 72 měsíčních splátkách po 2 298 Kč. Ze smlouvy vyplývá úrok sjednaného úvěru odpovídající sazbě 27,40 % ročně a RPSN odpovídající sazbě 32,40 %. Ze smlouvy dále vyplývá, že pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla mezi stranami ujednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč a v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, pouze ve výši dlužné splátky, a dále povinnost uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč na měsíc vymáhání, od 1. 5. 2022 pak ve výši 300 Kč na měsíc vymáhání. Žalovaný čerpal úvěr dne 3. 8. 2021, na poskytnutý úvěr pak uhradil celkem částku 20 682 Kč, jak vyplývá z výpisu čerpání, úhrad a splátek. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 11. 8. 2022 vyplývá, že žalobkyně úvěr k uvedenému dni pro prodlení s úhradou sjednaných splátek zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ještě předžalobní výzvou ze dne 8. 9. 2022, která byla žalovanému zaslána dle podacího lístku téhož dne. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. a § 120 odst. 1 o.s.ř. na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o.z. Na základě předmětné úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 2 298 Kč, počínaje dnem 6. 9. 2021. Žalovaný úvěr čerpal, neplnil však svou povinnost jej řádně a včas splácet. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu se smluvním ujednáním a ustanovením § 2 048 o.z. právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč a dále právo na úhradu nákladů spojených vymáháním plnění, kdy částka 300 Kč za měsíc vymáhání je dle názoru soudu přiměřeným a účelně vynaloženým nákladem žalobkyně na vymáhání dlužné částky představujícím příslušenství této pohledávky ve smyslu ustanovení § 513 o.z. Vzhledem k tomu, že shora uvedenými důkazy byla prokázána oprávněnost nároků žalobkyně, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, tedy co do jistiny úvěru ve výši 76 048,50 Kč, smluvní pokuty i nákladů na vymáhání. Soud plně vyhověl i nároku žalobkyně na zaplacení úroku v kapitalizované podobě ve výši 12 059,48 Kč a v běžící podobě z jistiny úvěru za dobu od 3. 1. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 %, což koresponduje s omezením vyjádřeném v § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. A konečně soud shledal důvodným i nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení, když toto právo žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o.z. pro prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v kapitalizované podobě ve výši 4 105,61 Kč za dobu od 26. 8. 2022 do 2. 1. 2023 a dále v běžící podobě od 3. 1. 2023 do zaplacení, když výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 336,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 074 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 76 848,50 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 440 Kč ve výši 2 822,40 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o.s.ř.