20 C 22/2023-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 907,16 Kč s úroky za dobu od 13. 5. 2022 do 14. 12. 2022 ve výši 994,12 Kč, s úroky ve výši 18,48 % ročně z částky 8 965,69 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 8. 5. 2022 do 14. 12. 2022 ve výši 646,71 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 965,69 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, vše z titulu pohledávky společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] (dále jen„ postupitel“) za žalovanou, vzniklé na základě nesplaceného úvěru, když pohledávka postupitele byla následně postoupena žalobkyni. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalované, kterou rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a která ani přes výzvu soudu v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav v zásadě odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 13. 5. 2021 uzavřel postupitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, č. smlouvy [číslo], podle níž žalované poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala postupiteli splatit spolu s kapitalizovanými úroky v celkové výši 5 101 Kč, s částkou za„ zpracování spotřebitelského úvěru“ ve výši 1 500 Kč a s částkou„ za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“ ve výši 2 316 Kč tak, že měla včetně pojištění úvěru uhradit 51 splátek po 394 Kč spolu s 52. splátkou ve výši 383 Kč, celkem takto měla zaplatit 20 477 Kč. Ze samotné smlouvy a z tabulky umoření vyplývá, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 88 %, výše RPSN pak v rozsahu 197,92 %. Žalovaná splátky řádně nehradila, poslední splátku dle žalobních tvrzení zaplatila dne 20. 12. 2021, ve shodě s dalšími žalobními tvrzeními vyznívá obsah tabulky umoření, podle které žalovaná na svém závazku uhradila celkem toliko 3 400 Kč. Pohledávku za žalovanou postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, což žalované oznámil podáním ze dne 16. 12. 2022. 4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023. 5. Právní vztah mezi vztah mezi postupitelem a žalovanou by bylo namístě posoudit jako vztah založený uzavřenou smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky, příp. vč. nákladů za vedení úvěrového účtu apod. Popsaná smlouva je výlučně smlouvou formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši poskytnuté částky, o výši a sestavě částek, které měla žalovaná uhradit. Nadepsaný soud vycházel při jejím hodnocení mimo jiné z rozsudků Krajského soudu v Plzni (jako soudu v dále uvedených věcech odvolacího) ze dne 18. 5. 2021, č. j. 64 Co 101/2021-87, ze dne 24. 2. 2021, č. j. 25 Co 27/2021-124, ze dne 6. 1. 2021, č. j. 25 Co 360/2020-84, z rozsudku jmenovaného soudu ze dne 16. 9. 2020, č. j. 25 Co 209/2020-66 či z rozsudku ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017–77, týkajících se obdobných věcí, ve shodě s těmito a dále může soud shrnout, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč, během 1 roku měla postupiteli tuto vrátit a uhradit navíc cca dalších 100 % hodnoty jistiny, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalované. V takovém případě má žalobkyně (po postoupení pohledávky) toliko právo na vydání toho, co postupitel sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná; pokud poskytl žalované částku 10 000 Kč, žalovaná splatila celkem 3 400 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílové částky 6 600 Kč s úrokem z prodlení, přičemž v případě neplatné smlouvy nelze žalovanou realizované splátky započítávat na úhradu úroků či dalších„ služeb“, spojených s neplatně uzavřenou smlouvou o úvěru, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaná sice byla ve věci více úspěšná a měla by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno.