8 C 186/2023-19 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou od žalovaného domáhala zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ UniCredit“) a společnost [právnická osoba] uzavřely dne 17. 12. 2021 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla vedle jiných pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 17. 12. 2021, UniCredit žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámil dopisem ze dne 28. 12. 2021. Ke dni 31. 10. 2022 došlo podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se žalobkyní, na níž přešlo jmění zanikající společnosti. UniCredit uzavřel se žalovaným dne 7. 1. 2016 Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK [bankovní účet] (dále jen„ smlouva“) do výše 10 000 Kč Součástí smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. [bankovní účet]. UniCredit v době uzavření smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využil veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného, a žalovanému úvěr poskytl, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % p.a., splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatek za vedení účtu, též splatné k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. UniCredit své smluvní povinnosti vůči žalovanému plnil. Umožnil žalovanému disponování s prostředky na účtu a poskytoval mu za dohodnutých podmínek kontokorent. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu ve lhůtě dle Produktových podmínek. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek, a protože jej žalovaný jej ve sjednané lhůtě neuhradil, vyzval UniCredit žalovaného výzvou ze dne 1. 9. 2020 k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Žalovaný ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil, proto UniCredit v souladu s čl. 9 písm. b) a [číslo] písm. c) Produktových podmínek rozhodl o zesplatnění úvěru ke dni 9. 9. 2020 a současně odstoupil od smlouvy o účtu. Od tohoto data je žalobkyně oprávněna požadovat okamžitou úhradu zůstatku úvěru i s jeho příslušenstvím (úroky, úroky z prodlení) a případné poplatky. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 17 483,46 Kč. V případě prodlení žalovaného má pak žalobkyně rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě písemné předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Z listinných důkazů, předložených žalobkyní, má soud za prokázaný skutkový stav uvedený v žalobě. Ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK [bankovní účet] ze dne 7. 1. 2016 je prokázáno, že uvedeného dne [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ UniCredit“), uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru výše 10 000 Kč, kdy součástí smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník poplatků a úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. [bankovní účet], přičemž žalobkyně v době uzavření smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % p.a., splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatek za vedení účtu, též splatné k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. UniCredit své smluvní povinnosti vůči žalovanému splnil a umožnil žalovanému disponování s prostředky na účtu a poskytoval mu za dohodnutých podmínek kontokorent. Z výpisů z účtu žalovaného je prokázáno, že žalovaný překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu ve lhůtě dle Produktových podmínek. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek, a UniCredit proto žalovaného vyzval dne 19. 6. [číslo] k úhradě dlužné částky po splatnosti, což prokazuje výzva z uvedeného dne. Následně UniCredit žalovaného 1. 9. 2020 informoval o zesplatnění úvěru ke dni 9. 9. 2020 a současně odstoupil s účinností ke dni 10. 10. 2020 od smlouvy o účtu, což prokazuje listina ze dne 1. 9. 2020. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 17 483,46 Kč. 5. UniCredit pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba] Investment Česká republika, což prokazuje Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 a Prohlášení o okamžiku postoupení ze dne 17. 12. 2021. UniCredit žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámil dopisem ze dne 28. 12. 2021, jak prokazuje tento dopis. 6. Ke dni 31. 10. 2022 došlo podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se žalobkyní, na níž přešlo jmění zanikající společnosti, což vyplývá ze zápisu ve Veřejném rejstříku. 7. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě písemné předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2023, odeslané dne 23. 5. 2023. 8. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ netvrdil, a tudíž ani neprokazoval, žádnou skutečnost, pro niž by žalobkynin nárok mohl být shledán zcela či částečně neoprávněným, zejména nikterak nezpochybnil žalobkynina tvrzení o výši dluhu. Soud má proto za prokázané, že žalobkynina tvrzení o výši dluhu jsou správná. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a ten byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splácet v souladu se smlouvou a § 2395 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 a § 2396 OZ, což v žalobou uplatněném rozsahu neučinil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila smluvně sjednaného práva a úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměla. Žalovaný však ani poté dluh neuhradil. Pohledávky byly následně postoupeny žalobkyni. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky, soud žalobě vyhověl, a to ve vztahu k nároku na zaplacení jistiny, smluvně sjednaného úroku a úroku z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 2,5 úkony právní služby (celé úkony za převzetí zastoupení a žalobu, půl úkonu za předžalobní upomínku) po 1 820 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 AT. Žalobkynin advokát poskytuje právní služby jako společník právnické osoby, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Náklady řízení uhradí žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.