8 C 363/2022-27 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o nájmu bytu (dále též„ nájemní smlouva“) k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově s [č.p. číslo], č. o. [číslo], bytový dům, v [katastrální uzemí], který je postaven na pozemku parc. č. st. [číslo], o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], pro [obec a katastrální území] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ bytová jednotka“). Na základě nájemní smlouvy se žalobce zavázal žalovanému přenechat k dočasnému užívání výše uvedenou bytovou jednotku, za co se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 6 500 Kč měsíčně spolu se zálohami na platby na úhradu nákladů spojených s užíváním bytové jednotky ve výši 700 Kč měsíčně, které byly blíže specifikovány v evidenčním listu. Jelikož žalovaný užíval bytovou jednotku i po skončení sjednané doby, nájemní smlouva se obnovila do doby [datum] a následně pak do [datum]. Žalovaný však nedostál své povinnosti plynoucí mu z nájemní smlouvy, neboť neuhradil nájemné společně se zálohami na služby za období části měsíce [měsíc] ve výši 5 200 Kč, za měsíce [měsíc] až [měsíc] [rok] v částce 36 000 Kč, tedy v celkové výši 41 200 Kč. Z toho důvodu dal žalobce žalovanému výpověď z nájmu bytu se stanovením data vyklizení nejpozději do 10. 10. 2022. Žalovaný dosud neuhradil na dlužných platbách ničeho, a to i přes žalobcem zaslanou předžalobní upomínku ze dne 4. 11. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobce a žalovaný daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů, předložených žalobcem, má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z nájemní smlouvy je zřejmé, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o nájmu bytu, jehož nedílnou součástí byla příloha [číslo] příloha [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému k užívání bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa žalovaného], přičemž z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Doba trvání nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od [datum] do [datum], s tím, že strany nevyloučili možnost automatické prolongace této smlouvy, a tak byla smlouva ze zákona prodloužena do [datum]. Dle čl. [číslo] nájemní smlouvy v souladu s přílohou [číslo] se žalovaný zavázal k úhradě nájemného ve výši 6 500 Kč měsíčně spolu se zálohami na úhrady nákladů spojených s užíváním bytové jednotky ve výši 700 Kč měsíčně. Splatnost uvedených plateb byla účastníky sjednána vždy k 5. dni daného měsíce. Žalobce tvrdil, že žalovaný nedostál své povinnosti z nájemní smlouvy, kdy neuhradil předmětné platby z části za měsíc [měsíc] a zcela za měsíc [měsíc] až [měsíc] [rok] v celkové výši 41 200 Kč. Z důvodu porušení nájemní smlouvy neplacením nájemného, ukončil žalobce nájemní vztah výpovědí z nájmu bytu, s datem vyklizení bytu nejpozději do 10. 10. 2022. Žalobce dále tvrdí, že žalovaný z dlužného nájemného ničeho neuhradil, předžalobní výzvě navzdory. 5. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 OSŘ tvrdil a prokázal existenci skutečnosti, která by zcela či zčásti vyvracela oprávněnost žalobcem vzneseného nároku, zejména pokud by nesouhlasil s žalobcem tvrzenou výší dlužného nájemného. Žalovaný však tohoto svého procesního práva nevyužil. Soud má proto za prokázané, že žalobcem uváděné tvrzení o výši žalovaným neprovedených úhrad za nájemné je správné. 6. Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání, nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Dle ustanovení § 2251 odst. 1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 8. Dle ustanovení § 2230 odst. 1 OZ platí, že užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobce jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena platná smlouva o nájmu bytu v souladu s ustanovením § 2201 a násl. OZ, na jejímž základě vznikla žalobci povinnost přenechat žalovanému do užívání sjednaný předmět nájmu a žalovanému povinnost za toto užívání hradit sjednané nájemné. Žalovaný však své povinnosti hradit řádně a včas nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním pronajatého bytu dle ujednání stran v nájemní smlouvě porušil, když nezaplatil nájemné a úhrady služeb spojených s užívání pronajatého bytu částečně za měsíc [měsíc] a dále za měsíc [měsíc] až [měsíc] roku [rok] včetně v celkové výši 41 200 Kč. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 OZ ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobce byl v řízení v plném rozsahu úspěšný. Z toho důvodu mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 060 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva - prostá, žaloba) po 2 780 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 6 950 Kč, 3 náhrad hotových výdajů zástupce žalobce po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a náhrady DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady výdajů podle § 137 odst. 3 OSŘ v částce 1 648,50 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ, přičemž soud uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 558,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ.