12 C 53/2024-89 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky 117 436,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly též Obchodní podmínky úvěrových smluv (dále jen „OP“), a dle které žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr ve výši 582 209,99 Kč k financování koupě vozidla tovární značky , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, . Vozidlo bylo žalovanému předáno prostřednictvím zástupce žalobkyně dne , datum, . Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem v 72 měsíčních splátkách po 12 646,22 Kč, vždy do pátého dne kalendářního měsíce. Úvěrová smlouva byla současně zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva s okamžitou účinností, kdy v souladu s ust. čl. 6.5. OP byl žalovaný povinen v případě odstoupení od smlouvy žalobkyní a uplatnění zajišťovacího práva vozidlo žalobkyni vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své smluvní povinnosti a neplatil smluvené splátky úvěru řádně a včas, kdy se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné v , datum, , odstoupila žalobkyně od smlouvy o úvěru s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně následně provedla finanční vypořádání ze dne , datum, , dle kterého dluh žalovaného v celkové výši 117 436,96 Kč sestával z dlužné jistiny úvěru ve výši 405 988,31 Kč, neuhrazených splátek do data odstoupení od smlouvy žalobkyní, smluvních pokut nárokovaných dle ust. čl. 5.5. a 5.6. OP a nákladů spojených se zajištěním vozidla, které uhradila žalobkyně externí společnosti, v souhrnné výši 59 309,22 Kč, a dále náhrady nákladů žalobkyně spojených s převzetím, oceněním, pojištěním a zajištěním následného prodeje ve výši 33 139,43 Kč, to vše poníženo o výnos z prodej vozidla ve výši 381 000 Kč bez DPH. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaný však dosud ničeho neuhradil.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do předmětu řízení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak řízení v souladu s ust. § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), v tomto rozsahu zastavil.3. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly též Obchodní podmínky, má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 582 209,99 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla tovární značky , Anonymizováno, , přičemž žalovaný se poskytnutou finanční částku zavázal žalobkyni vrátit v podobě 72 měsíčních splátek ve výši 12 646,22 Kč, zahrnující i smluvní úrok ve výši 8,73 % ročně, a to vždy k pátému dni příslušného kalendářního měsíce. Úvěrová smlouva byla současně zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva s okamžitou účinností, kdy v souladu s ust. čl. 6.5. OP byl žalovaný povinen v případě odstoupení od smlouvy žalobkyní a uplatnění zajišťovacího práva vozidlo žalobkyni vrátit. Žalobkyně splnila svou povinnost, kdy z Protokolu o převzetí předmětu financování je zřejmé, že žalovaný převzal výše specifikované vozidlo dne , datum, . Následně však žalovaný nedostál své smluvní povinnosti, neboť nesplácel úvěr řádně a včas, kdy se do prodlení dostal s úhradou splátky splatnou v , datum, , a žalobkyně využila svého smluvního oprávnění v souladu s ust. čl. 6.1., 6.2. a 6.3. OP, a odstoupila od smlouvy ke dni , datum, , o čemž žalovaného spravila v dopise ze dne , datum, , který byl žalovanému doručen dne , datum, . Zesplatněný dluh žalovaného ve výši 93 121,46 Kč dle Finančního vypořádání předčasně ukončené smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , ve kterém žalobkyně zohlednila ve prospěch žalovaného následný prodej vozidla, ve spojení s opravným daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, , tak sestává z dlužné jistiny úvěru po zesplatnění ve výši 405 988,31 Kč, neuhrazených splátek do data odstoupení od smlouvy žalobkyní, smluvních pokut nárokovaných dle ust. čl. 5.5. a 5.6. OP a nákladů spojených se zajištěním vozidla, které uhradila žalobkyně externí společnosti (faktura č. , hodnota, a faktura č. , hodnota, ), v souhrnné výši 59 309,22 Kč, a dále náhrady nákladů žalobkyně spojených s převzetím, oceněním, pojištěním a zajištěním následného prodeje ve výši 8 823,93 Kč (faktura č. , hodnota, , faktura č. , hodnota, , faktura č. , hodnota, , faktura č. , hodnota, , faktura č. , hodnota, a faktura č. , hodnota, ), to vše poníženo o výnos z prodej vozidla ve výši 381 000 Kč bez DPH. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výše uvedené dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , žalovaný však dosud ničeho k rukám žalobkyně neuhradil.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr za účelem financování koupě žalovaným vybraného vozidla, a ten tak byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, poplatků či úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla v rozsahu předmětu řízení dle výroku II. podána po právu, a proto jí vyhověl, včetně úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 146 odst. 2 OSŘ ve spojení s ust. § 142 odst. 2 OSŘ, když žalobkyně zavinila zastavení řízení v rozsahu předmětu řízení dle výroku I. představujícím cca. 21 %, ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) představujícím cca. 79 % předmětu řízení byla v řízení úspěšná. Právo na částečnou náhradu nákladů řízení tak vzniklo žalobkyni, a to po odpočtu procentního neúspěchu od úspěchu (79 – 21) v rozsahu 58 %. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 657 Kč a paušální náhradě po 300 Kč za právní úkon spočívající ve výzvě k plnění a podání žaloby dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za 2 úkony (příprava, předžalobní výzva), celkem částku 5 257 Kč, z čehož 58 % činí částku 3 049 Kč.