16 C 44/2024-30 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 416 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne 3. 2. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit spolu s jistinou příslušenství do 5. 3. 2023. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky a Sazebník. Smlouva o úvěru byla v souladu s odstavcem 10. 1 Obchodních podmínek uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný úvěr čerpal, neplnil však svou povinnost jej řádně a včas splácet. Právní předchůdkyni žalobkyně tak v souladu se smluvním ujednáním vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení a dále právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 416 Kč za dobu od 6. 3. 2023 do 4. 8. 2023. Žalovaný na svém dluhu nezaplatil ničeho. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 ve spojení s dodatkem ze dne 7. 8. 2023 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 416 Kč, náhrady nákladů na upomínání ve výši 48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 992,88 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč za dobu od 10. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný žalovanou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Žalobkyně podáním ze dne 8. 8. 2024 ke způsobu uzavření smlouvy doplnila, že zaslání tzv. verifikační platby slouží k ověření totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku (úvěr). Při zaslání verifikační platby žalovaný odsouhlasil Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně dále uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně dále v tomto podání uvedla, že po revizi žalovaných částek upravuje svůj žalobní návrh, tedy žalobu bere zpět co do částky 100 Kč představující kapitalizovaný úrok a co do smluvní pokuty ve výši 2 426 Kč.3. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud výrokem pod bodem I. řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.s.ř.), v rozsahu zpětvzetí zastavil. Soud k částečnému zpětvzetí v rozsahu smluvní pokuty dodává, že řízení zastavil co do částky 2 416 Kč, nikoli co do částky 2 426 Kč, jak bylo žalobkyní v podání ze dne 8. 8. 2024 požadováno, když je zřejmé, že v tomto došlo ke zjevné chybě v počtu.4. Žalovaný se k podané žalobě ani k jejímu doplnění nevyjádřil.5. K jednání nařízenému na den 9. 9. 2024 se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně svoji neúčast u jednání řádně a včas omluvila, žalovaný nikoli. Jednání tak bylo v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. konáno v nepřítomnosti účastníků. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 3. 2. 2023 vyplývá, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaný jednali o uzavření předmětné smlouvy, nicméně soud nemá její uzavření za prokázáno, když absentuje podpis žalovaného i žalobkyně. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s tím, že v opačném případě bude soud vycházet z toho, že smlouva uzavřena nebyla. O možnost vyslechnout si toto poučení a adekvátně na něj procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání připravila.6. Soud podotýká, že i pokud by měl předmětnou smlouvu za uzavřenou, nemá za prokázáno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, dostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně netvrdila, a již vůbec neprokazovala, že před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Absence takového prověření přitom vede podle § 87 citovaného zákona k neplatnosti smlouvy, a to nikoli pouze relativní, nýbrž absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu § 118a o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení stran prověření úvěruschopnosti žalovaného a k prokázání tohoto doplněného tvrzení s tím, že v opačném případě bude soud vycházet z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet neprověřila. Žalobkyně se však o možnost vyslechnout si toto poučení a adekvátně na něj procesně reagovat svojí neúčastí u jednání připravila.7. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran uzavření úvěrové smlouvy, ostatně ani důkazní břemeno stran prověření úvěruschopnosti žalovaného, avšak soud má z výpisu z účtů společnosti , právnická osoba, , za prokázáno, že tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč. S ohledem na absenci právního základu, na jehož podkladě byly peněžní prostředky žalovanému poskytnuty, posoudil soud nárok žalobkyně, která v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, když jí byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s dílčí smlouvou ze dne 15. 8. 2023, podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., čímž se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu citovaného ustanovení obohatil, a je podle § 2991 odst. 1 o.z. povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Žalovaný na svém dluhu, dle tvrzení žalobkyně, neuhradil ničeho. Žalovaným nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na svůj dluh byť částečně plnil, soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky 16 000 Kč, která odpovídá získanému majetkovému prospěchu na straně žalovaného. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal v jí požadované výši, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 16. 8. 2023 zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla výzva k plnění, přičemž v této byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 31. 8. 2023. Od 1. 9. 2023 tak nastalo prodlení na straně žalovaného, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.8. Výrokem pod bodem III. pak soud zamítl nárok žalobkyně co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované podobě a dále v běžící podobě v rozsahu rozdílu úroku z prodlení žalobkyní požadovaného a soudem přiznaného, to vše s odkazem na absenci právního základu žalovaného nároku, když předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena, a proto splatnost žalované částky nenastala dne 5. 3. 2023, nýbrž až dne 31. 8. 2023 na podkladě výzvy žalobkyně.9. Výrokem pod bodem IV. soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 82 %, neúspěch v rozsahu 18 % (zohledněna jistina i příslušenství), proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 64 %, což odpovídá částce 3 114 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč a dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 18 416 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (doplnění žaloby ze dne 23. 4. 2024) včetně paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o.s.ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plát