17 C 34/2024-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v předmětu řízení tohoto rozsudku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 12 000 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a částku ve výši 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a dále se zavázal k zaplacení úroku ve výši 21,69 % ročně. Strany dále ujednaly doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 360 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit. Žalovaný se úvěr zavázal splácet formou 60 týdenních splátek ve výši 456 Kč, splatnost prvé splátky byla dne , datum, , poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný uhradil celkem částku 4 200 Kč. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, která se domáhá zaplacení částky 23 160 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 8 160 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 431,09 Kč (vyčíslený úrok ve výši 21,69 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 15 000 Kč od 6. 9. 2022 do 1. 6. 2023), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 681,25 Kč (vyčíslený úrok ve výši 11,75% ročně vypočtený z dlužné jistiny 15 000 Kč od 6. 9. 2022 do 1. 6. 2023) a dále úroku ve výši 21,69 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 15 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Dále se žalobkyně uváděla, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost ve výši 10 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 8 000 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částku ve výši 4 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a dále se zavázal k zaplacení úroku ve výši 20,79 % ročně. Žalovaný se úvěr zavázal splácet formou 60 týdenních splátek ve výši 304 Kč, splatnost prvé splátky byla dne , datum, , poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný uhradil celkem částku 7 100 Kč. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, která se domáhá zaplacení částky 11 140 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 550,52 Kč, poplatku ve výši 2 589,48 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 762,84 Kč (vyčíslený úrok ve výši 20,79 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 8 550,52 od 10. 6. 2022 do 1. 6. 2023), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 996,31 Kč (vyčíslený úrok ve výši 11, 75 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 8 550,52 Kč od 26. 8. 2022 do 26. 8. 2023) a dále úroku ve výši 20,79 % ročně z částky 8 550,52 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 8 550,52 Kč ve výši 11,75 % ročně od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.3. Z žalobkyní doložených listin zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který byl žalovanému téhož dne v hotovosti vyplacen a který se žalovaný zavázal uhradit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem po dobu trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, dále se žalovaný zavázal k úhradě odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 a částku ve výši 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Ze smlouvy je zřejmé, že se žalovaný zavázal splácet úvěr v 60 týdenních splátkách ve výši , 456 Kč, . Čl. , číslo, smlouvy obsahuje ujednání o výši úroku 32,15% ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy má soud za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2023 adresovaného žalovanému ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky. Dále ze smlouvy o úvěru č. , číslo, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl žalovanému téhož dne v hotovosti vyplacen a který se žalovaný zavázal uhradit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem po dobu trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, dále se žalovaný zavázal k úhradě odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 a částku ve výši 4 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Ze smlouvy je zřejmé, že se žalovaný zavázal splácet úvěr v 60 týdenních splátkách ve výši 304 Kč. Čl. , číslo, smlouvy obsahuje ujednání o výši úroku 20,74 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy má soud za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2023 adresovaného žalovanému ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 9. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 2. 10. 2023 je prokázáno odeslání předžalobní výzvy k plnění.4. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným v obou případech smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Soud posuzoval věc komplexně a všechna ujednání v daných smlouvách hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedené obchody mají. V případě prvé smlouvy je třeba uvést, že úrok byl v daném případě sjednán v pevné výši 3 000 Kč po dobu trvání smlouvy 60 týdnů (tedy cca 14 měsíců), byl však sjednán spolu s dalšími úhradami, konkrétně s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, což dle názoru soudu není nic jiného, než další úrok v pevné výši, takže výše úroku dosahuje již částky 6 000 Kč, což již představuje 40% celkové výše úvěru. Přihlédl-li soud ještě k částce ve výši 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, kterou soud rovněž posoudil jako úrok, nemohl soud dospět k jinému závěru, než že smlouva je jako celek smlouvou absolutně neplatnou dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Již skutečnost, že při výši úvěru 15 000 Kč a splatnosti 14 měsíců činí v daném případě úrok kolem 70 % ročně, dle názoru soudu dostačuje k absolutní neplatnosti smlouvy, zejména pokud je soudu ze své činnosti známo, že průměrná výše úroku ze spotřebitelského úvěru pro domácnosti s fixací od 1 do 5 let v daném období činila kolem 10 %, tedy v tomto smluvním vztahu dosahuje mnohonásobku výše v té době obvyklé úrokové sazby pro srovnatelné úvěrové produkty. Totéž platí pro případ druhé smlouvy o úvěru, kde byl úrok sjednán v pevné výši 2 000 Kč po dobu trvání smlouvy 60 týdnů (tedy rovněž cca 14 měsíců), byl však sjednán spolu s dalšími úhradami, konkrétně s odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, což dle názoru soudu opět není nic jiného, než další úrok v pevné výši, takže výše úroku dosahuje již částky 4 000 Kč, což již představuje kolem 40% celkové výše úvěru. Přihlédl-li soud ještě k částce ve výši 4 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, kterou soud rovněž posoudil jako úrok, dospěl soud taktéž k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy. Na oba případy lze vztáhnout judikaturu soudů, kdy se standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům taková výše úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje, nicméně zvláštní rizikovost dané transakce v daném případě z ničeho nevyplývá. Jak navíc vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku, jak je tomu právě v daném případě. Nelze také odhlédnout od další podstatné skutečnosti, a to že RSPN byla v případě obou smluv ujednána na 215,01. Za situace, že obě smlouvy byly sjednána navíc adhézním způsobem, kdy žalovaný nemohl reálně vůbec nijak ovlivnit obsah smlouvy, pouze akceptoval formulářovou dokumentaci vypr