31 C 103/2024-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 57 100 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytnula žalovanému částku ve výši 55 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 4 662 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 13,49 % ročně, a to vždy k 22. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 100 Kč. Od , datum, žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. Smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Dle bodu 5. Smlouvy ve spojení s bodem 6.2. Úvěrových podmínek, může žalobkyně v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním čl. 5 Úvěrové smlouvy dne , datum, k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 55 000 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 819,20Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne , datum, do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne , datum, , konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 13,49/100), smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč a poplatkem za sjednání úvěru 1 100 Kč. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále , Anonymizováno, a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, který se zavázal žalobkyni splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 662 Kč, jejíž součástí byl rovněž úrok ve výši 13,49 % ročně. RPSN odpovídalo 18,38 %. Součástí smluvních ujednání byly rovněž Úvěrové podmínky, kdy v čl. 6.1. písm. b) byla ujednána smluvní pokuta 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když neuhradil ničeho. Žalobkyně následně nehrazený úvěr zesplatnila, a to dopisem ze dne , datum, , kterým žalovaného vyzvala k úhradě do 10 dnů.5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný úvěr nesplácel, vznikl žalobkyni nárok na vrácení nesplacené části jistiny, dále sjednaných úroků a rovněž úroků z prodlení dle výše uvedených zákonných ustanovení. Kromě toho vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu v souvislosti s prodlením s úhradou dvou zaplacených splátek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 284 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 284 Kč, kdy jiné náklady žalobkyně v žalobě nepožadovala.