8 C 97/2024-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 15. 4. 2020 uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o nájmu bytu č. , číslo, , jejíž součástí jsou evidenční list, půdorys budovy, domovní řád, rozsah drobných oprav a požárně-bezpečnostní pokyny. Předmětem nájmu byl byt č. 3, druhé podlaží, o velikosti 3+1 na adrese , adresa, , stojící na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , k němuž má žalobkyně právo hospodaření. Žalovaná byla povinna hradit nájemné ve výši 1 916 Kč a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 010 Kč, a to do každého 15. dne měsíce. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020. Na skutečnost, že bude nájemní vztah ukončen, byla žalovaná několikrát upozorňována. Dne 31. 10. 2020 byla žalovaná povinna byt vyklidit a odevzdat jej žalobkyni, nicméně tak neučila, a to až do dne 31. 3. 2021, kdy byt žalobkyni předala. Od 31. 10. 2020 do 31. 03. 2021 žalovaná pobývala v bytě bez nájemní smlouvy (bez právního důvodu) a žalobkyně nemohla byt užívat. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívala byt i po ukončení smlouvy, požaduje žalobkyně za uvedené období úhradu nájemného a služeb. Žalovaná přestala hradit nájemné již v měsíci červenci 2020 a od té doby neuhradila na nájemném ničeho. Dluží tak za červenec 2020 až březen 2021 částku 17 244 Kč (9 x 1 916 Kč). Za služby spojené s užíváním bytu byla žalovaná dle Zúčtování vedlejších nákladů za rok 2020 ze dne 16. 4. 2021, s datem splatnosti 31. 5. 2021, povinna uhradit 1 097,90 Kč (zaokrouhleno 1 098 Kč), a dle Zúčtování vedlejších nákladů za rok 2021 ze dne 6. 4. 2022, s datem splatnosti 31. 5. 2022, povinna uhradit 3 769,15 Kč. Za měsíc květen 2020 uhradila žalovaná na nájemném přeplatek ve výši 52 Kč, jenž byl odečten z celkového dluhu na nájemném a službách spojených s užíváním bytu. Na nájemném tak dluží 17 244 Kč za měsíce červenec 2020 až březen 2021 a za služby spojené s užíváním bytu 4 867,05 Kč (1 097,90 Kč + 3 769,15 Kč). Dluh žalovaná neuhradila navzdory předžalobní výzvě.2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila.3. Žalobkyně a žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázaný v žalobě tvrzený skutkový stav. Z informace o pozemku – listu vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, , smlouvy o nájmu bytu č. , číslo, ze dne 15. 4. 2020 a protokolu o převzetí bytu je prokázáno, že žalobkyně jako osoba s právem hospodaření se státním majetkem pronajala žalované na dobu určitou od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 byt č. 3 v druhém podlaží, o velikosti 3+1, na adrese , adresa, , stojící na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 1 916 Kč a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 010 Kč, a to do každého 15. dne měsíce. Dne 31. 10. 2020 byla žalovaná povinna byt vyklidit a odevzdat jej žalobkyni, k čemuž byla žalobkyní vyzvána dopisem ze dne 12. 10. 2020, nicméně žalovaná tak neučila, a to až do dne 31. 3. 2021, kdy byt žalobkyni předala, což prokazuje protokol o odevzdání bytu. Služby spojené s užíváním bytu byly žalované vyúčtovány Zúčtováním vedlejších nákladů za rok 2020 ze dne 16. 4. 2021, s datem splatnosti 31. 5. 2021, na částku 1 097,90 Kč a Zúčtováním vedlejších nákladů za rok 2021 ze dne 6. 4. 2022, s datem splatnosti 31. 5. 2022, na částku 3 769,15 Kč.5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná neuhradila nájemné za červenec 2020 až březen 2021 v celkové výši 17 244 Kč (9 x 1 916 Kč), stejně jako neuhradila vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 ve výši 1 097,90 Kč a za rok 2021 ve výši 3 769,15 Kč. Po zohlednění přeplatku za měsíc květen 2020 tak dle žalobkynina tvrzení má na nájemném dlužit žalobou nárokovanou částku, kterou neuhradila navzdory předžalobní výzvě.6. Bylo na žalované, aby ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 OSŘ tvrdila a prokázala existenci skutečnosti, která by zcela či zčásti vyvracela oprávněnost žalobkyní vznesených nároků, zejména pokud by nesouhlasila s žalobkyní tvrzenými výšemi dluhů. Žalovaná však tohoto svého procesního práva nevyužila. Soud proto vychází z toho, že žalobkynina tvrzení o výších dluhů žalované jsou správná.7. Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání, nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Dle ustanovení § 2251 odst. 1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.9. Dle ustanovení § 2230 odst. 1 OZ platí, že užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.10. Podle ustanovení § 2295 OZ má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.11. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní byla uzavřena platná smlouva o nájmu bytu v souladu s ustanovením § 2201 a násl. OZ, na jejímž základě vznikla žalobkyni povinnost přenechat žalované do užívání sjednaný předmět nájmu a žalované povinnost za toto užívání hradit sjednané nájemné. Žalovaný povinnost hradit řádně a včas nájemné již za trvání nájemního vztahu porušila a nehradila pak za užívání bytu náhradu ani poté, kdy nájemní vztah skončil, ale ona byt stále užívala a měla tudíž povinnost hradit ekvivalent ujednaného nájemného ve smyslu ustanovení § 2295 OZ. Stejně tak žalovaná nesplnila povinnost hradit ve smyslu ustanovení § 2251 odst. 1 OZ vyúčtování nákladů za služby poskytované spolu s užíváním bytu. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 OZ ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a požadovaným vždy za období, kdy již nároky byly splatné.12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 883 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen „vyhláška“) za 2 úkony (předžalobní výzvu a žalobu) po 300 Kč, neboť v daném případě dle § 1 vyhlášky, byla žalobkyně účastnicí, jež nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 OSŘ, a která nedoložila výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.