12 C 166/2026-42 – Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 2. 12. 2008 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, kreditní kartě (dále jen „smlouva“), jejíž součástí byly taktéž Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, kreditní kartu (dále jen „OP“), přičemž na základě smlouvy žalobkyně umožnila žalované možnost čerpat finanční prostředky prostřednictvím kreditní karty do výše úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 19,20 % ročně splatit v pravidelných měsíčních splátkách, když minimální výše měsíční splátky činila 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně ve výši 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek dne 26. 8. 2024. Přes opakované výzvy žalobkyně žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně tak využila smluvního oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 25. 3. 2025. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny 46 235,22 Kč, kapitalizovaného úroku za období do 21. 4. 2026 v částce 4 588,62 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období do 21. 4. 2026 v částce 3 897,63 Kč, dále plynoucího úroku a úroku z prodlení z dlužné jistiny 46 235,22 Kč od 22. 4. 2026 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.3. Z doložené žádosti o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě ze dne 2. 12. 2008 a oznámení o poskytnutí úvěru k , Anonymizováno, kreditní kartě ze dne 2. 12. 2008 má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat úvěr do výše úvěrového limitu 100 000 Kč a dílčího úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr splatit včetně sjednaného úroku 19,20 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž minimální výše měsíční splátky činila 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně ve výši 500 Kč (čl. 5, 5.1. OP), v souladu s čl. 4., 4.3. se úrok a debetní úrok za uplynulý měsíc v případě, že klient nesplní podmínky pro poskytnutí bezúročného období, staly součástí jistiny úvěru. Žalovaná za dobu smluvního vztahu vyčerpala celkem částku 249 571,20 Kč. Do prodlení s úhradou sjednaných splátek se žalovaná dostala dne 26. 8. 2024, když neuhradila splátku splatnou dne 25. 8. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila přes výzvy žalobkyně, oznámením ze dne 27. 3. 2025 žalobkyně zesplatnila v souladu s čl. 9., 9.1. a) OP ve spojení s čl. 9, 9.1. h) OP, úvěr ke dni 25. 3. 2025. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 46 235,22 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny 46 235,22 Kč ve výši 19,2 % ročně od 26. 3. 2025 do 23. 6. 2025 a ve výši 8,05 % ročně za období od 24. 6. 2025 do 21. 4. 2026 v celkové částce 4 588,62 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období do 21. 4. 2026 v částce 3 897,63 Kč4. Smlouvu uzavřenou dne 2. 12. 2008 soud hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 497 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně splnila svoji povinnost vyplývající z dané smlouvy a poskytla žalované peněžní prostředky ve výši úvěru. Žalovaná však svoji povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků, zaplacení úroků a úroku z prodlení nesplnila. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a v plném rozsahu jí vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku. Soud vyhověl žalobě i v části týkající se úroků z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák., neboť žalovaná neuhradila úvěr ve lhůtě splatnosti. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení odpovídá výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalované soud uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 312 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 2 980 Kč dle § 11 odst. 1, odst. 2 AT, § 7 bod 5 AT v celkové výši 7 450 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.