12 C 180/2026-14 – Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 6. 5. 2005 smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalobkyni běžný účet č. , č. účtu, , přičemž na základě žádosti žalované ze dne 6. 11. 2007 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o povoleném přečerpání účtu č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), jejíž součástí byly taktéž Obchodní podmínky pro povolené přečerpání běžného účtu (dále jen „OP“) a Sazebník, přičemž na základě smlouvy žalobkyně umožnila žalované možnost čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 13,90 % ročně splatit a pro tyto účely zajistit na běžném účtu dostatek disponibilních finančních prostředků k automatické úhradě úroků a poplatků. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou smluvního úroku v srpnu 2024. Přes opakované výzvy žalobkyně žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně tak využila smluvního oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 30. 1. 2025. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 1. 8. 2024 do 21. 4. 2026 vypočteného z částky nesplacené jistiny v částce 2 455,10 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 9. 9. 2024 do 21. 4. 2026 z nesplacené jistiny a dlužných poplatků v částce 1 073,50 Kč, dále plynoucího úroku a úroku od 22. 4. 2026 do zaplacení, poplatků ve výši 1 800 Kč sestávajících z poplatku za upomínku ze dne 9. 9. 2024 ve výši 300 Kč, 3 x poplatku po 500 Kč za výzvu k úhradě ze dne 16. 9. 2024, ze dne 7. 10. 2024 a ze dne 7. 11. 2024 naúčtovaných v souladu se Sazebníkem žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.3. Ze smlouvy o , Anonymizováno, Osobním kontu plus ze dne 6. 5. 2005, žádosti o povolené přečerpání účtu ze dne 6. 11. 2007 a oznámení o poskytnutí povoleného přečerpání ze dne 6. 11. 2007 má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč na běžném účtu č. , č. účtu, , přičemž žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr splatit včetně sjednaného úroku 13,90 % ročně, přičemž v souladu s čl. 15 OP byla žalovaná povinna splatný úrok z čerpaných finančních prostředků hradit na konci každého kalendářního měsíce a pro tyto účely zajistit na účtu dostatek disponibilních finančních prostředků. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený úvěrový limit. Dle čl. 23 písm. e) OP se žalovaná zavázala zajistit na běžném účtu měsíční obrat ve výši minimálně 50 % úvěrového limitu, dle čl. 23 písm. f) OP splatit vyčerpanou částku úvěru nejméně jedenkrát v období 6 měsíců. Z historického výpisu k účtu má soud za prokázané, že žalovaná úvěrový limit průběžně čerpala, přičemž od srpna 2024 se dostala do prodlení s úhradou sjednaných úroků. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila přes opakované výzvy žalobkyně, oznámením ze dne 1. 2. 2025 žalobkyně zesplatnila v souladu s čl. 24 písm. a), h) OP, úvěr ke dni 31. 1. 2025. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 1. 8. 2024 do 21. 4. 2026 vypočteného z částky nesplacené jistiny v částce 2 455,10 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 9. 9. 2024 do 21. 4. 2026 z nesplacené jistiny a dlužných poplatků v částce 1 073,50 Kč, poplatků ve výši 1 800 Kč sestávajících z poplatku za upomínku ze dne 9. 9. 2024 ve výši 300 Kč, 3 x poplatku po 500 Kč za výzvu k úhradě ze dne 16. 9. 2024, ze dne 7. 10. 2024 a ze dne 7. 11. 2024 naúčtovaných v souladu se Sazebníkem žalobkyně.4. Smlouvu uzavřenou dne 6. 11. 2007 soud hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 497 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně splnila svoji povinnost vyplývající z dané smlouvy a poskytla žalované peněžní prostředky ve výši úvěru. Žalovaná však svoji povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků, zaplacení úroků a úroku z prodlení nesplnila. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, poplatků a úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a v plném rozsahu jí vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku. Soud vyhověl žalobě i v části týkající se úroků z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák., neboť žalovaná neuhradila úvěr ve lhůtě splatnosti. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení odpovídá výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalované soud uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 1 580 Kč dle § 11 odst. 1, odst. 2 AT, § 7 bod 5 AT v celkové výši 3 950 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.