Okresní soud v Chebu 14 C 73/2026-39 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne , datum, se žalovaná zaregistrovala k užívání služby , název služby, , kdy jí byl zřízen úvěrový rámec, který mohla využít při platbě , název, nebo , název, v partnerských e-shopech. Splatnost jednotlivých splátek čerpaných z úvěrového rámce je do 15. dne následujícího měsíce. Žalovaná se zavázala uhradit minimálně 10 % vyčerpané částky. V případě prodlení má žalobkyně nárok má zákonný úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. V rámci služby žalovaná čerpala služby dle přiložených výpisů ve výši 8 208,86 Kč (5 924,06 Kč za , měsíc, rok, , 402 Kč za , měsíc, rok, , 1 470,7 Kč za , měsíc, rok, , 412,10 Kč za , měsíc, rok, ) a dále žalobkyně požaduje poplatky ve výši 2 181,80 Kč, poplatky z prodlení ve výši 2 501,40 Kč, smluvní pokutu 193,66 Kč a poplatek ve výši 300 Kč, které představují částku nákladů spojených s vymáháním pohledávky, kdy se jedná o rozpočet režijních nákladů mezi jednotlivé pohledávky, které byly na navrhovatele postoupeny. Tyto náklady jsou pak stanoveny v paušalizované výši, kdy se jedná o režijní náklady, které průměrně připadají na každou z pohledávek. Aktivní legitimaci žalobkyně odvozovala ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 2. 12. 2025, který byl odeslán 3. 12. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané uzavření smlouvy předchůdkyně žalobkyně se žalovanou. Žalobkyní předložené listinné důkazy neprokazují, že by žalobkyně s žalovanou uzavřely tvrzenou smlouvu o službě , název služby, a že by žalobkyně za žalovanou třetím osobám hradila závazky žalované. Ve smlouvě k službě , název služby, , datované dnem , datum, , se v oblasti určené pro podpis žalované nachází toliko vložený podpis grafologicky naprosto stejný, jako v dalších spisech této žalobkyně týkající se pohledávky se stejným právním předchůdcem. Dle názoru soudu tedy nemůže jít o smlouvu, neboť nebylo dosaženo smluvního konsensu, když dokument není podepsán žalovanou, jakožto druhou smluvní stranou, podpis tam byl evidentně toliko vložen bez jakýchkoliv předchozích ujednání. Nejde tedy zjevně o výsledek společné shodné vůle stran, nicméně ke smluvnímu konsensu mohlo dojít i jinak, př. elektronicky, (v tom případě by žalobkyně toto musela mít ve smlouvě uvedeno a musela by tvrdit postup při uzavření smlouvy a nikoliv pouze odkázat na bod , číslo, smlouvy a bod , číslo, Smlouvy o splátkovém limitu, v nichž je uvedeno, že zákazník souhlasí s použitím internetu) ústně či konkludentně, což žalobkyně netvrdila a ani ji to nezbavuje povinnosti bezpečně prokázat smluvní konsensus a jeho úplný obsah. Žalobkyně tak neprokázala, že by žalovaná uzavřela s žalobkyní jí tvrzenou smlouvu, akceptovala tvrzené podmínky splácení, včetně akceptace poplatků za prodloužení splatnosti či porušení sjednaných podmínek. Nebylo prokázáno, že byla ověřena totožnost žalované, kdy účty, které jsou dle žalobkyně připojeny k , název, účtu následně po podpisu smlouvy (viz č. l. , číslo, ) jsou založené až po podpisu smlouvy. Skutečnost, že z účtu žalované odešla po podpisu smlouvy platba na účet žalobkyně též neznamená identifikaci žalované při podpisu smlouvy. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že by to byla právě žalovaná, kdo učinila objednávky na jednotlivých internetových obchodech (, právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, apod.), stejně jako že by to byla žalovaná, komu bylo na základě těchto objednávek poskytnuto jakékoliv plnění a v žalobkyní tvrzené výši. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že za žalovanou uhradila kupní cenu jí objednaného zboží. Pokud se jednalo o další listinné důkazy, kterými žalobkyně prokazovala jakési pohyby na , název, účtu, jednalo se o údaje jednostranně vypracované žalobkyní bez ověření jakékoliv správnosti. Dále soud již jen nad rámec podotýká, že úvěruschopnost žalované nebyla přezkoumána řádně za situace, kdy žalovaná (jejíž totožnost nebyla ověřena) uvedla, že je student, má příjmy 19 000 Kč měsíčně a výdaje také 19 000 Kč měsíčně. To, že předchůdkyně žalobkyně svévolně upravila výdaje žadatelky o úvěr do výše, aby mohl být úvěr poskytnut, nesvědčí o řádném prozkoumání schopnosti splácet, naopak to svědčí o snaze poskytnout úvěr za každou cenu.4. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 31. 8. 2026 k označení důkazů, jenž by prokazovaly, že s žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu o službě , název služby, a že skutečně za žalovanou žalobkyně třetím osobám uhradila závazky, s tím že žalobkyní předložené listiny toto neprokazují, ani to, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr v souladu s §86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), vyzvat k označení důkazů prokazujících její tvrzení a poučit ji o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Z výše uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.5. Žalovaná měla ve věci úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě II. výroku tohoto rozsudku.