15 C 240/2025-28 — Okresní soud v Chebu

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 20. srpna 2025, ve znění doplnění žaloby, doručeného soudu dne 24. října 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek v celkové výši 296 909,60 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka představovala nevrácený úvěr 294 419,60 Kč a poplatky 2 490 Kč s úrokem 11,9 % za dobu do 31. července 2025 v částce 36 379,94 Kč a dále od 1. srpna 2025 do zaplacení v poměru 8,05 % z nevráceného úvěru a s úrokem z prodlení v poměru 8,05 % za dobu do 31. července 2025 v částce 21 313,90 Kč a dále od 1. srpna 2025 do zaplacení v poměru 12,75 % z nevráceného úvěru. poplatky představovaly poplatek 300 Kč za upomínku ze dne 23. dubna 2024, poplatky za výzvy k placení ze dne 30. dubna, 20. května a 20. června 2024 a poplatky za pojištění ze dne 15. dubna a 15. května 2024. K odůvodnění žaloby uvedla žalobkyně, že podle smlouvy účastníků o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr 365 tis. Kč s úrokem 11,9 %, který se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami. Ve stejné smlouvě se žalovaný měl zavázat zaplatit žalobkyni poplatky za upomínky po 300 Kč a za výzvy k zaplacení po 500 Kč v případě svého prodlení se splácením a poplatky za pojištění 345 Kč měsíčně. Pro dlouhodobé nesplácení úvěru žalobkyně podle smlouvy úvěr zesplatnila ke dni 15. září 2024 a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení závazku vůči žalobkyni. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení, který byl od 1. srpna 2025 žalován v zákonné výši, nebyla blíže odůvodněna.O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) na základě předložených písemností a tvrzení žalobkyně. Žalovaný se totiž k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve směru tvrzení a prokazování opaku, zejména k existenci nedoplatků žalovaných pohledávek, mu ukládá ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ.Žalobkyní tvrzené skutečnosti soud zjistil z písemné smlouvy účastníků ze dne , datum, a výše uvedených upomínek – výzev k placení.Žalobkyní tvrzenou smlouvu soud hodnotil jako smlouvu o úvěru, jejíž režim se řídil § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Žalovaného podle smlouvy tížila povinnost vrátit úvěr, poskytnutý podle žalobkyně převody na účty podle smlouvy a zaplatit sjednaný úrok, kterou nesplnil. Žalovaný byl ovšem touto zákonem typově nepravenou smlouvou zavázán také k placení žalovaných poplatků ve smyslu § 1724 a násl. OZ, což také nesplnil. Soud žalobě proto v tomto rozsahu výrokem I. vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ, je podle § 1970 OZ povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Soud proto žalobě v plném rozsahu výrokem I. vyhověl. Doba pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Výrokem II. soud podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady: na soudní poplatek v částce 11 877 Kč; na odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. odst. 2 OSŘ podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby) po 9 500 Kč a za jeden úkon právní služby (3. sepis výzvy k zaplacení před podáním žaloby; ; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) v částce 4 750 Kč; na provozní výdaje zástupce žalobkyně za uvedené úkony nahrazované paušálně po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (dostupné na www.nsoud.cz); a na náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.Celkem se tedy jedná o náklady 42 248 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. O splatnosti náhrady těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.