16 C 278/2025-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovaný dne 4. 4. 2024 v době kolem 20:00 hodin v budově na adrese , adresa, , dopustil protiprávního jednání, a to fyzického napadení , jméno FO, , narozeného , datum, , který je pojištěnec žalobkyně. Jmenovanému pojištěnci žalovaný způsobil poškození zdraví, které si vyžádalo vynaložení nákladů ze zdravotního pojištění ve výši žalobou požadované, přičemž za toto jednání byl žalovaný uznán vinným v rámci přestupkového řízení. Žalobkyně má tudíž vůči žalovanému právo na náhradu nákladů vynaložených na léčení svého pojištěnce. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předmětné částky upomínkou ze dne 15. 7. 2025, žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 o.s.ř. Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř. soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 o.s.ř.5. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z příkazu Městského úřadu Domažlice ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, č. účtu, -Kon, se podává, že žalovaný byl tímto příkazem uznán vinným spácháním přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 4. 4. 2024 v čase kolem 20:00 hod. v budově na adrese , adresa, fyzicky napadl , jméno FO, , kterého udeřil porcelánovým hrnečkem do hlavy a shodil ho na zem, čímž mu způsobil tržnou ránu na čele, kdy toto zranění si vyžádalo lékařské ošetření. Tento příkaz nabyl právní moci dne 15. 1. 2025. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení vyplývá, že pojištěnci žalobkyně, poškozenému , jméno FO, , bylo v souvislosti s újmou na zdraví ze dne 4. 4. 2024 poskytnuto lékařské ošetření, přičemž náklady vynaložené lékařské péče činily částku v souhrnné výši 20 526 Kč. Z obsahu předmětného důkazu se podávají jednotlivé úkony zdravotní péče, datum jejich provedení i cena těchto úkonů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady nákladů výzvou ze dne 15. 7. 2025, ve které stanovila žalovanému lhůtu k plnění v délce 15 dnů od doručení výzvy. Předmětná výzva se dostala do dispozice žalovaného dne 21. 7. 2025, jak je patrné z dodejky.6. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.7. Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že žaloba je důvodná. Shora uvedenými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný dne 4. 4. 2024 fyzicky napadl poškozeného pojištěnce žalobkyně, kterému způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně v souvislosti s tímto jednáním žalovaného, právně kvalifikovaném jako přestupek proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. dle shora citovaného příkazu , právnická osoba, , adresa, , uhradila poškozenému, jakožto svému pojištěnci, náklady léčení v souhrnné výši 20 526 Kč. Jelikož se žalovaný dopustil vůči pojištěnci žalobkyně přestupku proti občanskému soužití, tedy zaviněného protiprávního jednání, má žalobkyně ve smyslu shora citovaného ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., nárok na úhradu služeb poskytnutých poškozenému pojištěnci v částce 20 526 Kč, když tato výše úhrady služeb byla předloženými důkazy dostatečně prokázána. Protože žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal úhradu těchto nákladů, případně jiné skutečnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, tedy včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku dle požadavku žalobkyně od 21. 8. 2025 (tedy po nástupu splatnosti dle výzvy žalobkyně) ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 626 Kč. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 026 Kč a paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. 2 x 300 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé), v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. O všech lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 o. s. ř.