16 C 4/2026-42 – Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 12. 7. 2022 smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), a to elektronickou formou, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázala úvěr čerpat jednorázově do 25. 8. 2022 a splatit spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Doba trvání úvěru byla stanovena na 96 měsíců s měsíční splátkou 3 004 Kč. Před poskytnutí úvěru žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy vycházela z informací získaných z bankovních registrů klientských změn, nebankovních registrů, insolvenčním rejstříkem, komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne 12. 7. 2022, a poté se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek a nesplnil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. Žalovaný uhradil částku 686,11 Kč, kdy tato částka představovala úrok z vyčerpané jistiny, dále uhradil pravidelné splátky ve výši 3 004 Kč dne 25. 8. 2022, 25. 9. 2022, 25. 1. 2023, 25. 2. 2023, 25. 4. 2023, 25. 6. 2023, 25. 7. 2023, 25. 10. 2023, 25. 11. 2023, 25. 12. 2023, 25. 1. 2024, 25. 2. 2024, 25. 4. 2024, 25. 6. 2024, 25. 8. 2024, 25. 9. 2024 a 25. 1. 2025, které byly započteny na jistinu 47 878,38 Kč a na úroku 42 927,73 Kč a na úroku z prodlení 12,03 Kč a poplatcích 8 180 Kč. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného dne 20. 8. 2025 k okamžitému splacení pohledávek do 8. 10. 2025. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Nárok žalobkyně sestává z dlužné jistiny ve výši 152 121,62 Kč a poplatků ve výši 4 720 Kč za čtyři odeslané upomínky dne 10. 3. 2025, 25. 3. 2025, 2. 4. 2025 a 2. 5. 2025 + pojištění ve výši 2 720 Kč (8*340 Kč), úroku v kapitalizované podobě ve výši 11 079,53 Kč a v běžící podobě ve výši 9,50 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 31. 10. 2025 do zaplacení a z úroku z prodlení v kapitalizované podobě ve výši 1 575,73 Kč a v běžící podobě ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 31. 10. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z písemných důkazních prostředků předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, vyplývá, že tuto uzavřely účastníci řízení dne 12. 7. 2022 a na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 200 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatky a úroky. Z předmětné smlouvy plyne úrok sjednaného úvěru odpovídající sazbě 9,50 % ročně a RPSN odpovídající sazbě 9,92 %. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Z Všeobecných obchodních podmínek vyplývá bližší úprava práv a povinností smluvních stran, ze Sazebníku poplatků plyne výše poplatků. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného je patrné čerpání úvěru žalovaným dne 12. 7. 2022 ve výši 200 000 Kč. Z upomínek ze dne 7. 3. 2025, 24. 3. 2025, 1. 4. 2025 a 1. 5. 2025 vyplývá, že žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné splátky. Z upomínky ze dne 20. 8. 2025 vyplývá, že žalovaný byl touto žalobkyní vyzván k okamžitému splacení dluhu do 8. 10. 2025. Výzva byla žalovanému zaslána dne 16. 10. 2025, jak vyplývá z dodejky. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván ještě předžalobní výzvou ze dne 16. 10. 2025, která byla žalovanému zaslána dle podacího lístku dne 20. 10. 2025.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Předně soud poznamenává, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládal § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, o čemž ostatně svědčí i skutečnost, že žalovaný řádně po dobu nejméně 2 let hradil sjednané splátky. Na základě předmětné úvěrové smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce a zároveň byl povinen žalobkyni čerpané peněžní prostředky spolu s úroky a poplatky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě. V tomto rozsahu však žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru nedostál. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklého dluhu, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, sjednaného úroku i úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z., ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 30 232 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 274 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) po 7 380 Kč a za 1 úkon právní služby (sepis předžalobní výzvy) po 3 690 Kč dle § 7 a § 11 od.st 2 advokátního tarifu a § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 450 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o.s.ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu výdajů za podání ze dne 11. 3. 2026 (doplnění žaloby). Pokud by byla žaloba perfektní a obsahovala všechny právně významné skutečnosti, k doplnění žaloby by nebylo důvodu a další náklady řízení by žalobkyni nevznikly. Skutečnost, že v žalobě nebyly dostatečně vylíčeny rozhodující skutečnosti a žalobkyně byla proto vyzvána k doplnění právně významných skutečností, nemůže jít k tíži žalovaného. Z tohoto důvodu nebyla žalobkyni náhrada nákladů řízení za doplnění žaloby přiznána. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění pak byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.