2 C 210/2020-31 — Okresní soud v Českém Krumlově

1.) Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 10 901 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného nájemného a úhrad za vodné a stočné, neboť žalovaný užíval byt žalobce na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], která byla prodloužena dodatkem ze dne [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný užíval byt od dubna 2019 až do konce září 2019, kdy bez vyrozumění byt opustil, aniž by jej žalobci předal. Výše nájemného byla sjednána na 9 000 Kč měsíčně a výše záloh za vodné a stočné na 600 Kč měsíčně se splatností vždy do 20. dne v měsíci předem. První nájemné a zálohu za duben 2018, jakož i bezúročnou vratnou kauci ve výši 9 000 Kč uhradil žalovaný v hotovosti před podpisem smlouvy. Dluh na nájemném činí 9 000 Kč za září 2019. Za období od 6. 4. 2018 do 31. 12. 2018 bylo spotřebováno celkem 55,58 m3 vody, přičemž za 1 m3 je dodavatelem v roce 2018 účtováno 74,88 Kč, celkem tedy 4 161 Kč, přičemž žalovaným zaplacené zálohy činily 5 400 Kč. Vznikl mu tak přeplatek ve výši 1 239 Kč. V období od 1. 1. do 30. 9. 2019 bylo spotřebováno 97,39 m3 vody, přičemž za 1 m3 je dodavatelem vody v roce 2019 účtováno 75,37 Kč, celkem tedy 7 340 Kč, avšak zálohy činily jen 4 200 Kč, takže vznikl nedoplatek 3 140 Kč Celkem tak činí nedoplatek za vodné a stočné za dobu užívání bytu žalovaným 1 901 Kč. Složená kauce ve výši 9 000 Kč byla započtena na dlužné nájemné za srpen 2019. Žalobce požaduje úroky z prodlení z dlužných částek. 2.) Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise podle § 115a o. s. ř., ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. 3.) Soud provedl důkaz smlouvou o pronájmu bytu ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], vyúčtováním služeb za období od ledna do prosince 2018 a vyúčtování služeb za období od ledna do prosince 2019 týkajících se uvedeného bytu, z nichž zjistil, že žalovaný si od žalobce pronajal byt [číslo] o velikosti 3+1 v 3. nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] na dobu od [datum] do [datum] za nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně splatné do 20. dne v měsíci předem. Žalovaný měl spolu s nájemným platit zálohu na vodné a stočné ve výši 600 Kč, jakož i případný nedoplatek z vyúčtování skutečných nákladů na vodné a stočné. Z vyúčtování za rok 2019 vyplývá, že v období od 1. 1. do [datum] bylo spotřebováno 97,39 m3 vody, čemuž odpovídá cena 7 340 Kč, avšak žalovaný zaplatil na zálohách jen 4 200 Kč. Žalobce však započetl přeplatek žalovaného za rok 2018 na vodném a stočném ve výši 1 239 Kč, takže nedoplatek za dobu užívání bytu činí jen 1 901 Kč. 4.) Na podkladě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce přenechal žalovanému do užívání byt, avšak žalovaný byt opustil a nezaplatil sjednané nájemné za září 2019, jakož i nedoplatek za vodné a stočné. 5.) Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nároky z porušení nájemní smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákona. Nájem bytu se řídí jak obecnými ustanoveními o nájmu v § 2201 a následující o. z., tak i zvláštními ustanoveními uvedenými v § 2235 a následující o. z. Sjednání nájemného a plateb za plnění spojená s užíváním domu je upraveno § 2246 a následující o. z. Podstatou nájemní smlouvy je přenechání věci na dobu určitou do užívání za úplatu. Po dobu trvání nájemního poměru je nájemce povinen nájemné a úhradu za plnění spojené s užíváním domu platit, jinak je v prodlení. Žalovaný však podle tvrzení žalobce nájemné a dluh na vodném a stočném nezaplatil. Soud vycházel z toho, že žalobce prokázal, že přenechal žalovanému byt do užívání, přičemž žalovaný na svou obranu neuvedl, že by nájemné a úhradu za plnění spojená s užíváním bytu zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl, když shledal důvodným i nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení v případě nájemného a od [datum] v případě dluhu na vodném a stočném. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobce právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši 7 479,20 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 1 540 Kč (§ 7, 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu), a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést, ve výši 1 159,20 Kč.