5 C 169/2021-99 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] žádala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] ze dne [datum]. Uvedla, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutý úvěr zaplatit žalobkyni úrok ve výši 95,89 % ročně, když celou částku se zavázala zaplatit v čtyřiceti osmi měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce. Uvedl, že žalobce před uzavřením úvěru zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná však řádně a včas neplnila podmínky smlouvy, když ocitla v prodlení a žalobkyně zbytek úvěru zesplatnila, následně byla žalovaná vyzvána k úhradě zbytku dluhu. Po zesplatnění žádá žalobkyně také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, dle článku 6.5 smlouvy od [datum] do zaplacení. Po zesplatnění bylo uhrazeno pět splátek po [částka]. 2. Konečný návrh žalobkyně: Po částečném zastavení řízení do částky [částka] žalobkyně žádala zaplatit [částka] se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky [částka] od 1. 11. 2020 do 15. 12. 2020, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 6. 12. 2020 do 14. 1. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 16. 2. 2021 do 9. 7. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 10. 7. 2021 do 27. 9. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od 28. 9. 2021 do 4. 10. 2021, z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále žádala pohledávku ve výši [částka], což byla vypočtena smluvní pokuta kapitalizována žalobkyní. Žalobkyně dále žádala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,89 % ročně z částky [částka] od 30. 6. 2020 do 15. 12. 2020, z částky [částka] od 16. 12. 2020 do 14. 1. 2021, z částky [částka] od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021, z částky [částka] od 16. 2. 2021 do 9. 7. 2021, z částky [částka] od 10. 7. 2021 do 27. 9. 2021, z částky [částka] od 28. 9. 2021 do 4. 10. 2021, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tento však byl zrušen pro nedoručení žalované. 4. Žalovaná se k jednání nedostavila, doručeno jí bylo fikcí. <b>5. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejích vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> 6. Smlouva o úvěru: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], vyplacený dne [datum]. Skutečnost, že došlo k vyplacení úvěru [částka] žalované, byla prokázána předloženým dokladem o výpisu z účtu žalobkyně o pohybu na účtech prokazující vyplacení úvěru žalované. V úvěrové smlouvě, která byla soudu předložena, si účastníci sjednali úrokovou sazbu 95,89 % ročně, kterou žalovaná zavázala splácet současně s poskytnutým úvěrem ve čtyřiceti osmi splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni měsíce, počínaje měsícem listopadu 2019 Smlouva o úvěru byla tak mezi účastníky uzavřena v souladu s § 2395 o.z., když jde o úvěrovou smlouvu, jejíž základní náležitostí je závazek žalobce jako úvěrující osoby žalovanému jako úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Úvěruschopnost žalované: Žalobkyně před uzavřením úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, když ověřila úvěrovou historii žalované v databázích [příjmení], NRKI (nebankovní registr klientských informací). Obojí bez negativního příznaku. Byla zkoumaná také výplata žalované, existence účtu s kladným zůstatkem, žalovaná pro schválení úvěru učinila prohlášení ve vztahu k žalobkyni. Na základě toho žalobkyně vyhotovila formulář k hodnocení klienta, když došlo ke schválení úvěru a oznámení toto skutečnosti žalované. Soud tedy posuzoval, zda žalobkyně před uzavřením úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované byla žalobkyní zkoumána řádně. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o výši sjednaného úroku z úvěru, ten soud posoudil s ohledem na dobré mravy. 8. Úrok z úvěru: Žalobkyně účtuje rovněž úrok z poskytnutého úvěru odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], za období od 16. 12. 2020 do 14. 1. 2021 z částky [částka] úrok ve výši [částka], za období od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021 úrok z částky [částka] ve výši [částka] a následně úrok z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když žádal úrok v úrokové sazbě sjednané ve smlouvě 95,89 %. Dle článku 2.2 smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A smlouvy, tedy částkou [částka]. Při posuzování platnosti či neplatnosti sjednaných úroku z úvěru soud vycházel ze skutečnosti, že mezi žalobkyní a žalovanou byly ujednány úroky 95,89 % ročně. Z databáze ARAT ČNB byly zjištěny úroky ve výši 8,41 % ročně k datu sjednání úvěru [datum] při fixaci sazby nad jeden rok do pěti let pro domácnost a NISD. Pokud soud vychází z judikatury Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] a [spisová značka] týkající se úroků, pak soud vychází z toho, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy a dovodil tak soud částečnou neplatnost úvěrové smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. Neposoudil tak smlouvu jako jednání, které by bylo absolutně neplatné v plném rozsahu. Následně soud postupoval podle § 1802 o. z., a přiznal žalobkyni pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud tak zohlednil sjednaný počet splátek a provedl nový výpočet měsíční splátky, která z dohodnutých [částka] klesla na [částka]. V systému takto nově definovaného splátkového kalendáře, tak soud dospěl v závěru, že žalovaná by byla v prodlení s úhradou až 43 splátky. V rozsahu, ve kterém nárok žalobkyně, ať již jde o jistinu či o smluvní úrok, překročil nárok dovozený soudem, soud žalobu zamítl. V části vzala žalobkyně zpět. S ohledem na konstrukci nově definovaných splátek zamítl soud i žalobkyní uplatňovanou smluvní pokutu ve vztahu k dílčím nesplaceným neuhrazeným splátkám. Výše sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, je nutné dovodit závěr o obsoletní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, a to podle § 580 odst. 1 o. z., 588 o. z., a 576 o. z. Soud v tomto případě shledal sjednané úroky jako úroky, které se příčí dobrým mravům, když obvyklé úroky v daném místě a čase činily 8,41 % ročně, žalobkyně však sjednal úroky ve výši 95,89 % ročně. V této věci soud odkazuje i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, [spisová značka] a [spisová značka], když soud dovodil, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy, a že závěry Nejvyššího soudu ČR dopadající a vztahujících se ustanovení § 497 a následujících obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., jsou aplikovatelné i při výkladu ustanovení § 2395 a následujících o. z. Soud proto dovodil dílčí neplatnost předmětné smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. Nepovažuje jako neplatnou tedy celou smlouvu o úvěru. Při neplatném ujednání o výši úroků z úvěru je nutné postupovat podle § 1802 o. z., a žalobkyni přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Při obvyklých úrocích na místo vyšších sjednaných úroků tak nemůže v plném rozsahu obstát ani ujednání o splátkovém kalendáři. Poklesem výše úroků z úvěru nutně dojde k úpravě měsíční splátky, která bude nižší, při zachování počtu splátek. Soud tak ve smyslu § 1802 o. z., učil obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka. V důsledku nepřiměřeně vysokých úroků z úvěru byla žalované stanovena i vyšší měsíční splátka. Jestliže úrok je soudem snížen, pak zcela logicky musí dojít ke snížení splátky žalované, která se tímto nedostane do zhoršeného postavení dlužníka. Žalobkyně měla povinnost jednat v právním styku poctivě, jak stanoví § 6 odst. 1 o. z., a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad který má kontrolu (§6 odst. 2 o. z.). Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Soud proto stanovil jiné splátky, což mu umožňuje § 160 odst. 1 o. s. ř. Původní dohodu o splátkách tak soud shledal jako nepatnou. 9. Platby žalované na poskytnutý úvěr: Žalovaná začala splácet podle předložené smlouvy ke dni [datum]. Splátky činily [částka] měsíčně. Do zesplatnění smlouvy zaplatila žalovaná po [částka] splátky [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] Celkem tedy zaplatila pětkrát