5 C 356/2021-28 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 6 335 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a také prokazoval, kdy a jaké dlužné částky vyrovnal. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a) o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 5. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dne [datum], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr současně s poplatkem ve výši 1 335 Kč do [datum]. Úvěr byl vyplacen žalovanému na účet č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol] dne [datum]. Byl uzavírán prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě stanovené ve smlouvě neuhradil. Předžalobní výzvu zaslal žalobce žalovanému dne [datum], ani poté žalovaný částku, byť jen i částečně neuhradil. 6. Pohledávka byla ze společnosti [právnická osoba], postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 7. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 1 335 Kč do [datum], dlužnou částku však neuhradil ani po zaslání výzvy ze dne [datum]. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit včetně příslušenství. 8. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že ve prospěch úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Smlouva byla uzavřena v souladu s § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., když písemná smlouva je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení obsahu a určení jednající osoby. V souladu s § 142 a) zákona č. 99/1963 Sb. byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je potom stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo učiněno v souladu s § 1879 a následujících o. z. 9. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Žalobkyně má právo na náklady spojené se zastoupení advokátem, když advokát má ve smyslu vyhl. 177/1996 Sb., a to § 14b odst. 1 částku 200 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát má právo za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a výzvy k plnění za 3 úkony celkem 600 Kč. Ke každému úkonu má ve smyslu § 14b odst. 1 právo na režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč. Z celkové částky 900 Kč má advokát právo na 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkové náklady advokáta tak činí 1 089 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč činí celkové náklady řízení 1 489 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené přiznal. 10. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.