7 C 378/2020-166 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalovaným je bývalým soudním exekutorem Exekutorského úřadu Český Krumlov [právnická osoba] (dále jen vydražitelka) se v řízení vedeném před Okresním soudem v Českých Budějovicích vedeného pod sp. zn. [spisová značka] domáhala proti žalovaným 1) [jméno] [příjmení], 2) [celé jméno žalovaného], 3) [jméno] [příjmení] a 4) České republice, Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky [částka] představující nejvyšší podání, které uvedená společnost učinila a zároveň i zaplatila dne [datum] v rámci dražby nemovitých věcí žalovaného [jméno] [příjmení] v rámci exekučního řízení vedeného tehdejším soudním exekutorem [celé jméno žalovaného] pod spisovou značkou [spisová značka], a to na základě usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo žalobkyni (v postavení žalované 4) uložena mimo jiné povinnost zaplatit vydražitelce [částka] s příslušenstvím. Krajský soud v rozsudku mimo jiné uvedl, že exekutor vykonává všechny úkony, které občanský soudní řád (další předpisy) svěřují soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu (§ 52 odst. 2 e. ř.). Při provádění exekuce prodejem nemovitých věcí exekutor postupuje nejen podle exekučního řádu, nýbrž i podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Při postižení nemovitých věcí povinného představuje zaplacení dražební jistoty základní předpoklad pro to, aby se vydražitelka mohla dražby zúčastnit. Jiný důvod zaplacení dražební jistoty nemá. Z logiky věci je neúspěšným dražitelům dražební jistota vrácena po skončení dražebního jednání a nesmí zůstat v dispozici exekutorovi (soudu provádějícímu výkon rozhodnutí). Nejde o výtěžek exekučního řízení a nelze ji použít k uspokojení nároku oprávněného, dalších věřitelů povinného a k úhradě nákladů exekuce. Obdobně je nutné pohlížet i na zaplacení (doplacení) nejvyššího podání vydražitelkou, které příklep nebyl v konečném důsledku udělen, neboť pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu změnil dovolací soud a ona tak nikdy nenabyla vlastnické právo k draženým nemovitostem. V daném případě měla být vydražitelce jistota s nejvyšším podáním vrácena neprodleně po rozhodnutí dovolacího soudu. Není rozhodné, že žalovaný jako exekutor před rozhodnutím dovolacího soudu provedl rozvrh. Na vydražitelce nelze spravedlivě požadovat, aby zaplacené nejvyšší podání vymáhala na účastnících rozvrhu. Povinnost tyto částky vrátit měl tak žalovaný (exekutor). Této povinnosti se nemůže zprostit na základě tvrzení, že uvedené částky již nemá k dispozici, neboť je vyplatil na základě usnesení o rozvrhu. Nevrácení dražební jistoty a nejvyššího podání vydražitelce, které nebyl udělen příklep (§ 336j odst. 6 o. s. ř.) představuje porušení zákonem stanoveného postupu, resp. postupu, který vyplývá z logiky exekučního řízení. Jde o nesprávný úřední postup žalovaného (exekutora), který založil nárok vydražitelky na náhradu škody. Odvolací soud uzavřel, že stát odpovídá podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. za škodu, kterou způsobily fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Za výkon státní správy se mimo jiné považují i úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, která se považuje za úřední postup (§ 4 zákona č. 82/1998 Sb. Stát odpovídá i za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Odvolací soud dospěl k závěru, že jsou v daném případě splněny všechny předpoklady odpovědnosti státu za škodu, tedy porušení povinnosti žalovaným jako exekutorem, vznik škody na straně vydražitelky a příčinná souvislost mezi škodou a odpovědnostním titulem. Žalobkyně na základě shora uvedeného rozsudku zaplatila vydražitelce dne [datum] i [částka], představující jistinu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení. Na částku [částka] již bylo uhrazeno [částka], k doplacení zbývá [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky Sdělením o pohledávce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], které si převzal dne [datum] Lhůta k plnění byla stanovena do [datum]. Žalovaný nárok neuznal podáním ze dne [datum]. Platba příkazu k úhradě nákladů exekuce ve výši [částka], která byla vyplacena žalovanému v rámci ukončení exekuce, byla v rámci odškodňovacího řízení zahrnuta v původní pohledávce, po jejím vrácení není předmětem žaloby. K moderaci uplatněného nároku nelze přistoupit, protože jednou z profesních podmínek soudního exekutora je povinnost být pojištěn. Za daného stavu nejsou rozhodné poměry žalovaného v době rozhodování o uplatněném regresním nároku. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz č. j. [číslo jednací], který byl zrušen včas podaným odporem. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Upatněný nárok neuznává, nikdy nevznikl a tedy neexistuje. Nejsou splněny předpoklady pro vznik regresního nároku na náhradu škody vůči němu jakožto bývalému exekutorovi. Žalovaný měl a má ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 exekučního řádu uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti se společností [právnická osoba], proto navrhnul, aby do řízení na jeho straně vstoupila [právnická osoba] Žaloba je nejen nedůvodná, ale i předčasná, protože exekuční řízení (původně vedené žalovaným jako exekutorem pod sp.zn: [spisová značka] stále probíhá) stále probíhá před exekutorem JUDr. [příjmení], Exekutorský úřad Písek pod sp. zn. [spisová značka]. Tato skutečnost ve spojení s právním závěrem, že vydražitelce se mělo dostat nápravy v rámci exekučního řízení, dále pak závěrem, že oprávněná z exekuce měla exekutorovi vrátit částku, kterou obdržela z rozvrhu (po zrušení rozvrhového usnesení rozhodnutím NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým mj. byla vrácena věc exekutorovi k dalšímu řízení) a pokud se tak nestalo, měl exekutor provádějící exekuci plnění od oprávněné vymáhat. Žalovaný uvedl, že mu ke dni [datum] zanikl výkon exekutorského úřadu, tedy dříve, než bylo zrušeno rozhodnutí o rozvrhu a dříve než bylo rozhodnuto Krajským soudem v Českých Budějovicích (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), že vlastníkem vydražených nemovitostí je povinný, nikoliv vydražitelka. V souvislosti s tím vznesl námitku nedostatku pasivní legitimace. Tvrzená škoda nevznikla zaviněným jednáním žalovaného, nýbrž v důsledku nezákonných pravomocných rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích vydaných jednak v rámci exekučního řízení (jako soudu odvolacího) a v rámci rozhodování o žalobě povinného z exekuce na určení vlastnického práva k draženým nemovitostem. Dále namítnul, že žalobkyně nevyužila možnosti procesní obrany vůči rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na jehož základě měla plnit uloženou povinnost a z něhož dovozuje vznik nároku na náhradu škody, když vůči právě uvedenému rozsudku nepodala dovolání. Tím zavinila, že rozhodnutí nebylo přezkoumáno dovolacím soudem, a to přesto, že odvolací soud se nevypořádal s námitkami žalobkyně ve vztahu k nároku na náhradu škody, za níž stát odpovídá, zejména pak námitky promlčení, předčasnosti žaloby vůči státu jako dlužníkovi poslední instance za situace, kdy oprávněná z exekuce nevydala částku, kterou přijala na základě rozvrhového usnesení, námitky změny žaloby, nedostatku aktivní legitimace vydražitele jako žalobkyně v řízení o náhradu škody vůči státu v důsledku rozdělení odštěpením (vznik [právnická osoba] s. r. o., nesprávné aplikace judikatury dovolacího soudu k otázce nevyplacení prostředků na základě rozvrhového usnesení, analogie zákona (o. s. ř.), jakož i další vad v právních závěrech odvolacího soudu v [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný rovněž namítnul neexistenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným porušením jeho povinnosti a vznikem škody. Dne [datum] vrátil exekutorovi JUDr. [příjmení] částku [částka] představující náklady exekuce, které mu byly vyplaceny v souvislosti s rozhodnutím NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], o kterém se dozvěděl při jednání odvolacího soudu dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka]. V žádném případě tím nehradil jakýkoliv údajný dluh vůči vydražitelce, tím méně z titulu náhrady škody způsobené exekutorem. Vydražitelka předmětnou částku od exekutora JUDr. [příjmení] přijala, čímž se jí dostalo nápravy v rámci exekučního řízení ve smyslu závěru odvolacího soudu v [obec]. Žalovaný dále namítnul, že žalobkyně neprokázala všechny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, resp. všechny předpoklady vzniku regresního nároku. V případě, že by soud shledal splnění předpokladů pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu, nav