9 C 96/2020-165 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl určen vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], vzniklého oddělením z pozemku stav. parcela [číslo] v k. ú. a obci [obec] podle geometrického plánu [číslo] 2019. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi ním a původním vlastníkem paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], stal se jediným a výlučným vlastníkem pozemku stav. parcely [číslo] jehož součástí je stavba – budova, [adresa], objekt k bydlení v části obce Plešivec na tomto pozemku stojící, zapsáno vše v k. ú. a obec Český Krumlov. Žalovaná je vlastnicí pozemku stav. parcela [číslo] jehož součástí je budova – garáž na tomto pozemku stojící, vše v k. ú. a obci [obec]. V roce 2019 žalobce začal připravovat rekonstrukci nemovitosti, které na základě kupní smlouvy shora uvedené nabyl. Při přípravě stavební dokumentace za účelem této rekonstrukce byl upozorněn na skutečnost, že část pozemku, o které byl informován, že je součástí pozemku stav. parc. [číslo] je pravděpodobně fakticky součástí sousedního pozemku stav. parcela [číslo] ve vlastnictví žalované. Jedná se o část pozemku, která tvoří jakýsi dvorek přístupný pouze přes budovu [adresa], na které byly umístěny věci prodávající a když žalobce nemovitosti nabyl, tedy od paní [jméno] [příjmení]. Tou byl ubezpečen, že tento dvorek je součástí nemovitostí pozemku stav. parcela [číslo] v obdobném stavu se nachází od okamžiku, kdy ona tyto nemovitosti nabyl s manželem od kupní smlouvy ze dne [datum]. Stručně řečeno nebylo seznatelné a objektivně ani právní předchůdce nevěděl, že by tento dvorek neměl být součástí pozemku st. parc. [číslo]. Uvedený dvorek je ohraničen opěrnou zdí a dále budovou [adresa]. Jedná se o prostor o výměře přibližně 16 m², který prakticky nelze užívat jinak, než pro nemovitost žalobce. Z nemovitostí žalobce zde vede přímý vstup na tento dvorek, který byl využíván jednak žalobcem a dříve též původním vlastníkem. Na tento dvorek jiný přístup není. Rovněž sem vede okno z nemovitosti žalobce. Žalobce později nechal předmětnou část pozemku zaměřit a to geometrickým plánem [číslo] 2019, který zpracovala [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec] a který úředně ověřil Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] 2019. Tato část pozemku byla nově označena jako pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Žalobce ještě předtím, než nechal zpracovat uvedený geometrický plán, vyzval žalovanou ke smírnému vyřešení věci. 2. Žalobce dále tvrdí, že on i jeho právní předchůdci ve vlastnictví předmětných nemovitostí, tj. paní [příjmení] se svým manželem, a posléze již jen paní [příjmení], předmětnou nemovitost nejen drželi, ale i užívali, a to nejméně od jejich nabytí do okamžiku prodeje nemovitostí žalobci, který posléze nemovitosti i nadále užíval do okamžiku, kdy zjistil, že je předmětný pozemek součástí vedlejšího pozemku (žalované) tj. do počátku roku 2019, neboť se domnívali, že tento sporný pozemek je součástí jejich pozemku st. parc. [číslo] v kat. úz. a obci [obec]. [příjmení] [příjmení] i její manžel a rodina ([příjmení]) zde umisťovali věci, které jim náležely či patřily. Na předmětném pozemku byl umístěn okapový svod z budovy, jež vlastnila svědkyně [příjmení] (a nyní vlastní žalobce) a byla sem odváděna dešťová voda z této budovy, a rovněž bylo na domě umístěno osvětlení, které osvěcovalo dvorek pro vlastníka domu. Dům byl zapřen – podepřen - železnými tyčemi o naproti stojící skálu, a to přes dvorek-předmětný pozemek. Na předmětném pozemku byl umísťován různý materiál (stavební atd.) a dále zde byla umístěna loď, která patřila svědkům [příjmení], a kteří tuto loď při prodeji nemovitostí svědkyní [příjmení] vyklízeli a odstraňovali. Jiná loď zde nikdy nebyla a tato zde byla umístěna již od počátku devadesátých let. V rámci řízení žalovaná tvrdila, že předmětný sporný pozemek užívala ona, a to tak, že na tento pozemek odhazovala větve při čištění svahu nad tímto pozemkem a posléze na tento pozemek vstupovala (resp. její manžel) po žebříku. Žalobce především namítá značnou míru nelogičnosti tohoto postupu s ohledem na poměrně velkou složitost, dokonce nemožnost, jednoduchého vstupu na předmětný pozemek po žebříku. Pokud se připustí, že zeď mezi předmětnými nemovitostmi dříve nebyla, jak tvrdí žalovaná, a byla vybudována před cca 50 lety, jak rovněž tvrdí žalovaná, pak právě žalovaná, resp. její právní předchůdci, zcela zjevně rezignovali na reálnou držbu a užívání tohoto pozemku. Pro posouzení dobré víry žalobce je též významný charakter předmětného pozemku. Tento pozemek je fakticky přístupný pouze z nemovitostí ve vlastnictví žalobce, z nichž vede na tento dvorek vchod, jsou zde umístěna dvě okna směřující výlučně na tento pozemek a není zde žádné zjevné propojení či souvztažnost tohoto pozemku s nemovitostmi ve vlastnictví žalované. Stav, kdy předmětný dvorek se jeví jako součást pozemku žalobce, zde musel být nejméně od poloviny sedmdesátých let (vlastně podstatně dříve), kdy zde bydlela původní nájemnice paní [příjmení]. Na předmětný pozemek vedou okna (vybudovaná nejméně před mnoha desítkami let, zřejmě v době budování stavby tj. před cca 100 lety), dveře, které se zde rovněž nachází od vybudování stavby, a i skutečnost, že pozemek je přístupný pouze přes pozemek – budovu žalobce. Žalobce se dozvěděl o tom, že předmětný pozemek není součástí jeho nemovitostí, nýbrž součástí nemovitostí žalované, až počátkem roku 2019 v souvislosti s konzultací s projektantem a v souvislosti s podáním návrhu na vydání stavebního povolení v lednu či únoru 2019. Skutkový stav tvrzený žalobcem svědčí pro řádnou a dlouholetou držbu v dobré víře. Při posouzení celé věci musí rovněž soud konfrontovat skutkový stav s ustálenou judikaturou, jakož i s výkladem ust. § 1095 občanského zákoníku. Žalobce v této souvislosti poukazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] a např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], který se vyjadřoval k otázce uchopení se držby z omluvitelného omylu. Charakter předmětného pozemku svědčí právě pro uvedený omluvitelný omyl jak žalobce, tak jeho právních předchůdců. Žalobce rovněž poukázal na to, že došlo nejen k vydržení řádnému (se započtením držby a dobré víry právních předchůdců), ale i k vydržení mimořádnému, když uplynula doba dvojnásob dlouhá ve smyslu ust. § 1095 OZ, a žalobce zjistil okolnost narušující jeho držbu a dobrou víru až v roce 2019. Žalobce má na podané žalobě naléhavý právní zájem, který odůvodňuje tím, že existuje v katastru nemovitostí nesoulad mezi stavem zapsaným a stavem faktickým, týkající se předmětné části pozemku, a pro zápis do katastru nemovitostí je nezbytné rozhodnutí soudu. Naléhavý právní zájem rovněž odůvodňuje tím, že bez požadovaného určení nebudou najisto postaveny vztahy mezi účastníky ohledně vlastnictví předmětného pozemku. 3. S tvrzeními a nároky žalobce žalovaná nesouhlasí a má za to, že žalobce není vlastníkem pozemku st.p. [číslo] resp., že nedošlo z jeho strany k řádnému, ani k mimořádnému vydržení vlastnického práva k tomuto pozemku, a to z následujících důvodů. Řádné ani mimořádné vydržení předmětného pozemku žalobcem nebylo možné z důvodu, že pro tvrzené vydržení nebyly splněny základní zákonné podmínky. Jednou z těchto podmínek je zjevný výkon držby, tedy aby držba byla patrná. Zjevný výkon držby totiž zahrnuje nejen trvání držby, ale rovněž její skutečný výkon, kdy tento výkon držby musí být natolik zjevný, aby ji vlastník mohl, a to i v jejím průběhu, rozpoznat a své vlastnické právo bránit. Tato podmínka nebyla splněna minimálně v případě držby právního předchůdce žalobce (za předpokladu, že by se tento držby vůbec ujal a právo vykonával, jako by mu náleželo), paní [jméno] [příjmení], jejíž držbu žalobce započítává do celkové vydržecí doby. Přestože paní [jméno] [příjmení] s manželem koupili v roce 1990 pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] v k.ú. a obci [obec] a stali se tak jeho vlastníky, v domě stojícím na tomto pozemku nikdy nebydleli, pouze ho zpočátku využívali jako odkladiště starých věcí. Tomu konečně odpovídal i stav nemovitostí v době jejich prodeje žalobci, kdy dům byl značně zchátralý, zatékalo do něj, skleněné výplně některých oken byly rozbité, z okapů a ze střechy rostla tráva (jak je patrné z fotografie dvorku s lodí založené ve spisu), zkrátka dům nevykazoval žádné známky užívání a byl prakticky neobyvatelný. V souvislosti se zmínkou o užívání, resp. neužívání nemovitostí žalobce právními předchůdci, manžely [příjmení], nutno poznamenat, že žalovaná, ani nikdo z členů její rodiny, ačkoliv řadu let bydleli a stále bydlí v domě stojícím na pozemku St.p. [číslo] nikdy paní [jméno] [příjmení], ani jejího manžela neviděli a tyto de facto vůbec neznali. Žalovaná paní [příjmení] poprvé viděla až v době, kdy pozemek St.p. [číslo] v k.ú. [obec] prodávala a osobně