ECLI: ECLI:CZ:OSCK:2022:5.C.4.2022.2 Datum: 2022-02-08 Předmět: EPR [číslo] - o zaplacení [částka] Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 157 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: EPR [číslo] - o zaplacení [částka] (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 S)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a také prokazoval, kdy a jaké dlužné částky vyrovnal.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a) o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím [částka], omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
5. Žalobkyně v řízení prokázala předloženými listinnými důkazy, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě jeho žádosti ze dne [datum], když žalovanému byl poskytnut úvěr dne [datum] ve výši [částka] splatný dne [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobcem před poskytnutím úvěru prověřena, žalobce požadoval od žalovaného rovněž potvrzení o příjmech formou vydaných výplatních pásek vydaných zaměstnavatelem, z něhož vyplývalo, že jeho čistý měsíční příjem činí [částka]. Provedl i lustraci v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku, dále ověřil úvěrové zprávy z registru úvěru REPI. Na základě toho dospěl k závěru, že žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] je možné. Úvěr byl žalovanému poskytnut, žalovaný ho však ve stanovené lhůtě nezaplatil. Žalobce má proto právo na zaplacení jistiny úvěru ve výši [částka]. Dále má právo na zaplacení částky [částka] jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to náklady na poštovné a přípravu odeslání upomínek ve výši [částka] a [částka]. Dále v souvislosti s čl. 7 smlouvy, uplatnil náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] jako dohodnutou náhradu nákladů na prověření žalovaného, celkově [částka]. Žalobce má rovněž právo na zaplacení částky [částka] jako smluvní pokuty dle čl. 7 a 7.3 smlouvy ve výši 2 x [částka]. Žalovaný se smlouvou rovněž zavázal vrátit poskytnuté prostředky současně s poplatkem za poskytnutí ve výši [částka]. I tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobkyni zaplatit.
6. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy uzavřené dne [datum] o poskytnutí úvěru, částku [částka]. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.
7. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že ve prospěch úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Smlouva byla uzavřena v souladu s § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., když písemná smlouva je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení obsahu a určení jednající osoby. V souladu s § 142 a) zákona č. 99/1963 Sb. byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je potom stanovena vládním nařízením [číslo] Sb.
8. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Současně se zaplaceným soudním poplatkem [částka] má žalobce právo i na paušální náhradu ve smyslu § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkové náklady řízení tak činí [částka], které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.
9. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.