ECLI: ECLI:CZ:OSCK:2022:7.C.354.2019.6 Datum: 2022-08-29 Předmět: o zaplacení [částka] Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2894 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 95 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 274/2001 Sb.", "§ 2 ["korporace""majetková újma""pasivní legitimace""peněžité plnění""smlouva o dílo""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení [částka]. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 148 (99/1963 Sb.), § 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb..
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení [částka]. Je vlastníkem pozemku stav. parc. [číslo] jehož součástí je stojící budova [adresa] v části obce Besednice, objekt k bydlení, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, vše v k. ú. a obci [obec] (dále jen nemovitosti). Na nemovitostech se nachází kanalizační stoka, kanalizační sběrač včetně součástí a příslušenství této kanalizace, jejímž vlastníkem je žalovaný a provozovatelem [právnická osoba], a. s. (dále jen ČEVAK). Skutečný průběh byl zaměřen na základě kopaných sond v měsíci červenci 2019 a zaměření bylo zakresleno do katastrální mapy. Způsob provedení kanalizace spočíval v odvodu fekálních, splaškových a dešťových vod přes nemovitosti žalobce, resp. fakticky na nemovitosti žalobce, betonovým potrubím o průměru 600 mm, 400 mm a 800 mm těsně pod povrchem terénu v protispádu bez pojiva s nepravidelnými až 15 cm mezerami mezi jednotlivými betonovými rourami délky jeden metr. Potrubí bylo vychýleno z podélné osy tak, že se odpadní vody vsakovaly na nemovitostech žalobce. Do vsakovací šachty před kolnou u domu žalobce přitékala odpadní voda přes stěnu šachty vloženou betonovou rourou délky jeden metr, kde postupem doby došlo k vymletí dna betonové roury a nánosu vyplavované zeminy. Dlouhodobým vsakováním odpadních vod došlo k vyplavování zeminy z nemovitostí žalobce, propadání terénu, výškovým nepravidelným terénním změnám a také abnormálnímu růstu travního porostu, především podmáčení, zásadní poškození domu žalobce [adresa] a dřevěné kolny. Vyplavovaná zemina se hromadila v betonovém potrubí pod dřevěnou kolnou, kde došlo ke zborcení potrubí a ucpání kanalizace tak, že odpadní vody vnikaly do sklepa a podmáčely dům žalobce. Žalobce v roce 2016 zjistil, že ve sklepě domu je vrstva fekálií a dům je podmočený a rovněž, že se na zdech domu objevily praskliny. Domníval se, že došlo k poruše kanalizace a snažil se najít příčinu problému, obracel se na příslušné odborné orgány se žádostmi o zajištění nápravy stavu a také s žádostmi o informace o skutečném provedení kanalizace, jejím průběhu a technickém řešení. Žádal především o poskytnutí pomoci a podpory s řešením závadného stavu. Obracel se na ČEVAK, Stavební úřad v [obec], [název žalované], Českou inspekci životního prostředí, Krajský úřad Jihočeského kraje a Policii ČR. Oslovené subjekty mu pomoc neposkytly, docházelo ke zpochybňování existence kanalizace na jeho nemovitostech. K jejímu vlastnictví se nehlásil žádný odpovědný subjekt a žádný orgán situaci neřešil, čímž docházelo k dalšímu poškozování nemovitostí. Skutečnost, že vlastníkem kanalizace je žalovaný a jejím provozovatelem ČEVAK, učinil žalovaný nesporným v rámci vyjádření ze dne [datum] v řízení o nároku na náhradu za vodní dílo zřízené na cizích pozemcích před rokem 2002, které bylo vedeno u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka]. Je nepochybné, že kanalizace nesplňuje ani základní zákonné, technické či hygienické požadavky, které jsou kladeny na takováto díla a nesplňuje podmínky stanovené zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ani podmínky vyplývající ze stavebního zákona a prováděcích předpisů. Za porušení těchto povinností je odpovědný vlastník kanalizace, tedy žalovaný. V důsledku havarijního stavu kanalizace vnikaly splaškové vody a odpady na nemovitosti žalobce, poškodily stavebně technický stav, podmáčely základ a zdivo budovy. Propadly se části základů, vznikly trhliny ve zdech a stropu budovy, postupovalo rozrušení a kontaminace omítek, propadání částí podlahy v interiéru budovy, borcení krovu a jeho posunutí z podpor na východní straně hospodářské části domu a rovněž částí půdy na zahradě. Podle kalkulace nákladů na opravu havarijního stavu domu, by oprava stála [částka] s DPH. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody ve výši [částka] výzvou ze dne [datum] a znovu předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný odmítá cokoli plnit. Žalobce dne [datum] napsal žalovanému dopis s upozorněním na nekvalitní provedení kanalizace a požádal ho o provedení odborné prohlídky a přijetí patřičných opatření. Žalovaný svolal brigádu, při které během dopoledne byly mezery mezi několika rourami přikryty papírem od pytlů s cementem, nebo asfaltovým papírem a přes to byla nanesena betonová malta. Poté byla kanalizace dále provozována. Skutečný průběh a stav kanalizace se snažil žalobce zjistit v roce 2016, kdy si všiml trhlin na domě, které se později projevily v obývacím pokoji, v místnosti nad garáží, v koupelně a zvětšovaly se. V létě 2016 provedl žalobce několik kopaných sond, až narazil na betonové potrubí profilu 400 mm, které nebylo sesazené. Na konci října 2016 při průzkumu kanalizace osadil do jedné spáry mezi betonovým potrubím plech, aby zjistil průběh stávajícího kanalizačního potrubí, resp. kudy odpadní vody proudí. Vytvořila se kaluž na sousedním pozemku paní [příjmení], která to oznámila starostovi. Žalovaný požádal o spolupráci ČEVAK, která do té doby vůbec nereagovala na jeho výzvy a žádosti. Dne [datum] proběhlo jednání s pracovníky ČEVAKu, při kterém žalobce požádal o řešení situace a zamezení dalšího vypouštění odpadních vod. Věc nebyla řešena, bylo mu pohroženo uložením sankce a kanalizace byla nadále provozována. Při tomto jednání se pracovníci ČEVAKu přihlásili jako provozovatelé kanalizace majetku žalovaného. To rovněž potvrdily dopisy ze začátku listopadu 2016, přestože mu předtím bylo tvrzeno, že na nemovitostech se žádná kanalizace nenachází. ČEVAK mu poskytl plánek, ve kterém nebyla kanalizace zakreslena a následně plánky s různými verzemi její trasy. Jelikož nedošlo k žádné změně, žalobce informoval o špatném stavebně technickém stavu stavební úřad a odbor životního prostředí v [obec], Policii ČR a žalovaného. Na jeho stížnost reagoval pouze Krajský úřad pro Jihočeský kraj, kterou označil jako důvodnou a nařídil, aby Městský úřad v Kaplici do jednoho měsíce zahájil jednání a přijal případná opatření. Městský úřad v Kaplici, odbor životního prostředí oznámil konání kontroly, stavu a provozování kanalizace na [datum] v sídle žalovaného, ani při tomto jednání nedošlo k výsledku. Správní úředník odmítl sepsat zápis o kontrole a průběhu jednání, proto žalobce podal stížnost [obec] inspekci životního prostředí s dohodnutým dalším jednáním na [datum]. Došlo k prohlídce sklepa se závěrem, že kanalizace má být přeložena do [datum]. Žalovaný nedodržel ani prodloužený termín do konce roku 2018. Přeložení kanalizace proběhlo bez stavebního řízení, žalobce neměl možnost se ke způsobu provedení jakkoli vyjádřit. ČEVAK, žalovaný a Městský úřad v Kaplici nic neřešili, navíc ignorovali havarijní stav kanalizace. [příjmení] jiné uváděli, že její stav je důsledkem vlivu spodní vody, že je dům založen na násypu, že kanalizace byla provedena otcem žalobce před rokem 1950, nebo že se jedná o přípojku a že žalobce má povinnost stavbu kanalizace udržovat jako její vlastník. Námitka promlčení vznesená žalovaným je nesmyslná, pokud počátek běhu lhůty datuje od [datum], kdy zaslal žalovanému dopis. Jeho obsahem je upozornění na nekvalitní provedení kanalizace a žádost o provedení odborné prohlídky a přijetí patřičných opatření. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody jsou vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Promlčecí lhůta tedy nemohla začít běžet předtím, než vůbec došlo ke vzniku škody, tj. dříve než ji mohl na nemovitostech vůbec zjistit, včetně rozsahu takové škody a její kvantifikace a rovněž dříve, než bylo zjištěno, kdo je povinen k její náhradě. V průběhu celé doby se žalobce setkával pouze s naprostou ignorancí subjektů, které žádal o zjednání nápravy a rovněž dostal množství zavádějících a nepravdivých informací. Dospěl k závěru, že se jedná o škodu způsobenou úmyslně. Když vyzval žalovaného ke zjednání nápravy a náhradě škody, poté co připustil, že je na nemovitostech provozována kanalizace, a když bylo jasné, že její stav je naprosto nevyhovující, nic neučinil a nadále nechal předmětnou kanalizaci provozovat až do května 2019, přestože již věděl, že v souvislosti s jejím provozem vznikla a vzniká škoda. [obec] přijetí okamžitých opatření k nápravě ignoroval jeho práva i poškození nemovitostí. K přeložení kanalizace došlo po odkladech termínu bez řádného stavebního řízení a pouze částečně. K tvrzení o nedostatku pasivní legitimace uvedl, že situace ohledně provozovatele kanalizace nebyla zcela jasná. Po určitou dobu po zjištění škody se skutečně domníval, že jejím provozovatelem je ČEVAK. S ohledem na sdělování nepřesných, zkreslených a nepravdivých údajů jak o existenci kanalizace, jejím provozování, její trase, technických parametrech, provedení, jakož i o tom, kdo má být jejím provozovatelem dospěl k závěru, že vlastníkem a provozovatelem kanalizace je právě žalovaný. Navíc to ČEVAK následně jednoznačně vyloučil a navíc, jak vyplývá z přílohy [číslo] smlouvy o obstarání správy a provozu veřejného vodovodu a kanalizace v obci [obec] z
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.