9 C 115/2021-128 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 32 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. jdoucím ze žalované částky od 12.4.2021 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný byli ke dni podání žaloby podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] v obci a kat. úz. [obec], jež stojí na pozemku st. parc. [číslo] v obci a kat. úz. [obec], a to vč. k této jednotce přináležejících spoluvlastnických podílů na budově [adresa], stojící na pozemku st.parc. [číslo] na pozemku st.parc. [číslo] o velikosti těchto podílů [číslo], vše v kat. úz. a obci [obec] (dále jen bytová jednotka). Jejich spoluvlastnictví bylo rovnodílné. Žalobkyně a žalovaný spolu žili jako druh a družka v bytové jednotce. Jejich soužití skončilo a předmětnou bytovou jednotku využívá výlučně žalovaný, když v ní bydlí společně se svojí manželkou paní [jméno] [příjmení], dříve [příjmení]. Žalobkyně je tudíž z užívání této jednotky zcela vyloučena a žalovaný využívá celou tuto bytovou jednotku pouze pro sebe resp. pro sebe i manželku. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje tím, že tuto jednotku užívá nad rámec velikosti svého spoluvlastnického podílu. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně shledává v částce 2 700 Kč měsíčně, tedy ve výši jedné poloviny obvyklého nájemného, neboť obvyklé měsíční nájemné z celé této bytové jednotky shledává v částce 5 400 Kč měsíčně. Na výši obvyklého nájemného z této bytové jednotky byl zpracován znalecký posudek znalce [titul] [příjmení] [titul za jménem], [číslo] 2020, a dále k němu byl dne [datum] zpracován dodatek [číslo] podle kterého je obvyklé nájemné v předmětném bytě v daném určeno a zjištěno ve výši 5 400 Kč měsíčně. Tento posudek byl zpracován v rámci soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], ve kterém žalobkyně požaduje po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za období od listopadu 2018 do března 2020. V uvedené věci byl dne [datum rozhodnutí] vyhlášen rozsudek [číslo jednací] C 303/ 2019 [číslo] ve kterém došel soud k závěru, že:“ … období od března 2019 do žalovaného období březen 2020 již má žalobkyně právo na bezdůvodné obohacení….“, když z obsahu rozhodnutí vyplývá, že jde prakticky o„ nadužívání“ nemovitostí žalovaným, čímž jsou zcela vyvrácena tvrzení žalovaného ohledně období, kdy byt údajně nenadužíval i ohledně užívání bytu jeho nynější manželkou. Okolnost, že byt je nadužíván, je zcela zjevná. Žalobkyně se touto žalobou domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytové jednotky žalovaným s vyloučením žalobkyně nad rámec velikosti jeho spoluvlastnického podílu v období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 /tedy za jiné časové období než v řízení vedeném u OS [obec] sp.zn. [spisová značka], byť ze stejných důvodů/. Výši bezdůvodného bohacení za shora uvedené období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021, jež je předmětem této žaloby tedy žalobkyně vyčísluje na částku 12 x 2 700 Kč, celkem tedy na částku 32 400 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného i jeho právního zástupce přípisem ze dne [datum] o vydání bezdůvodného obohacení ze shora uvedených důvodů ve výši 32 400 Kč, na což však nebylo nijak reagováno a požadovaná částka nebyla uhrazena. 2. Pokud žalovaný namítá, že nárok žalobkyně je nemravný a jde o zneužití práv, neboť žalobkyně měla obdržet 552 500 Kč na vypořádání podílu z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce, že se měla domáhat svých práv jinak a že se nepodílela na pořízení bytu, pak tyto námitky považuje žalobkyně za zcela nedůvodné z následujících důvodů. a) Žalobkyně neměla možnost byt užívat /jednak s ohledem na postoj žalovaného a jednak s ohledem na to, že on sám nemovitosti využíval se svojí manželkou/ a jiný postup není podmínkou využití tohoto práva, zvláště za situace, kdy faktický stav /způsob užívání bytu/ žalobkyni z jejího užívání vylučuje. b) Tvrzení, že se žalobkyně na pořízení bytu/ uhrazení kupní cena za něj/ nepodílela je nepravdivé. Žalovaný z pozice žalobce vedl proti žalobkyni řízení u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp.zn. [spisová značka], které již pravomocně skončil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Předmětem žaloby byly tvrzené nároky žalobce [celé jméno žalovaného] (v projednávané věci žalovaného) na úhradu dluhu /půjčky od banky/ použité na uhrazení kupní ceny za byt. Odvolací soud uložil žalované [celé jméno žalobkyně] povinnost zaplatit žalobci 88 054,20 Kč s příslušenstvím, kterým je zákonný úrok z prodlení, neboť na koupi bytové jednotky se podíleli oba účastníci (čerpáním úvěru) a měli by se tak v rámci širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví na nákladech podílet rovným dílem. Žalobkyně i nedoplatek částky jejího podílu na úhradu úvěru na pořízení bytu dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ve výši 88 054,20 Kč včetně úroků již uhradila. c) Žalovaný sám uvádí, že již není vlastníkem předmětného bytu na základě darovací smlouvy. Současně se však dovolá toho, že vyplacením podílu žalobkyni se ocitnul na hranici chudoby. Pokud se žalovaný dobrovolně a bezúplatně zbavil majetku v hodnotě nejméně 1 100 000 Kč, pak jeho osobní a rodinnou situací nelze namítat nedůvodnost či„ nemravnost“ nároku žalobkyně. Pokud by žalovaný byt prodal, mohl získat nejméně uvedenou hodnotu, kterou by mohl sanovat své dluhy a ještě by měl značné peněžní prostředky /nehledě na prostředky od žalobkyně dle citovaného rozhodnutí/. Navíc nemovitosti daroval osobě sobě blízké-dceři své manželky. 3. Žalovaný následně rovněž vznáší námitky vůči započtení, které učinil žalovaný v částce 14 348 Kč. Žalobkyně k tomu namítá především nezapočitatelnost pohledávek z důvodů jejich spornosti a pochybnosti. K tomu žalobkyně uvedla, že a) veškeré platby žalovaným tvrzené měl hradit on sám, pokud byt výlučně užíval, b) žalovaný se stal vlastníkem předmětných nemovitostí, čímž na něj přešly i veškeré související nároky z titulu plateb do fondu oprav, jakož o poměrná část prostředků uložených ve fondu oprav, c) ve věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp.zn. [spisová značka] soud dospěl závěru, že žalobkyně nemá právo na bezdůvodné obohacení za listopad, prosinec 2018 a za leden a únor roku 2019, tedy za 4 měsíce po 2 700 Kč, celkem nemá tak nárok na 10 800 Kč s příslušenstvím. Soud vyšel z toho, že v tomto období žalovaný ještě řádně platil z dohody o uznání dluhu po 4 000 Kč měsíčně a žalobkyně sama uznala, že v období, kdy bude žalovaný řádně platit z dohody o uznání dluhu a zároveň bude v bytě bydlet sám, nebude žádat po žalovaném bezdůvodné obohacení ve výši poloviny obvyklého nájemného. Žalobkyně tento závěr akceptovala, žalovaný však přesto po žalobkyni požaduje a započítává své údajné pohledávky i za listopad, prosinec 2018 a za leden a únor roku 2019, tedy za 4 měsíce, ačkoliv byt užíval bezúplatně sám. V tomto směru, i kdyby zápočet všech tvrzených pohledávek byl možný a pohledávky důvodné, je třeba tento zápočet vnímat jako v rozporu s dobrými mravy, d) platby pojištění ve výši 537 Kč nesouvisejí s bytem, a není právní důvod k tomu, aby se na nich žalobkyně jakkoliv podílela, e) žalobkyně z opatrnosti namítá promlčení tvrzených pohledávek, f) i kdyby však byl žalovaný oprávněn tyto pohledávky započítat, započtení provedl platně a šlo by o nepromlčené pohledávky, pak žalobkyně namítá, že uvedené jednání činí až po podání žaloby, tudíž žaloba byla podána důvodně a uvedená skutečnost by neměla mít vliv na právo na náhradu nákladů řízení. 4. Podáním došlým soudu dne [datum] žalovaný navrhl proti nároku žalobkyně započtení částky celkem 14 348 Kč s odůvodněním, že žalovaný minimálně od listopadu 2018 do března 2020, kdy byla žalobkyně spoluvlastníkem bytové jednotky, platil měsíčně 1 000 Kč do fondu oprav bytového domu, 537 Kč pojištění a 151 Kč odměnu správce bytového domu. Celkem za 17 měsíců to činí 28 696 Kč. Veškeré uvedené platby přímo souvisely s vlastnictvím bytu a oba spoluvlastníci k nim byli povinni v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, každý o velikosti jedné ideální poloviny. Žalobkyně tedy měla za uvedenou dobu uhradit částku 14 348 Kč, kterou za ni uhradil žalovaný. K úhradě těchto částek byla v rozsahu svého spoluvlastnického podílu povinna žalobkyně, bez ohledu na to, zda byt užívala či nikoliv, případně z jakého důvodu jej neužívala, neboť vlastnictví zavazuje. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobkyně, že se jedná o pohledávky nezapočitatelné, které mají být neurčité. Pohledávky jsou určité, je patrno, o jaké částky se jedná, z jakého právního důvodu byly placeny a kdy. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že bytovou jednotku nabyli účastníci za těch okolností, že v bytové jednotce bydlel žalovaný od roku 2007 jako nájemce v souvislosti s tím, že pracoval pro [právnická osoba] – rekonstrukce a opravy historických staveb, s.r.o., když vlastník této společnosti