10 C 70/2023-55 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 23 600 Kč, kterou tvoří jistina ve výši 15 000 Kč, nezaplacená část úroku ve výši 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nezaplacená část poplatku za hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1832,19 Kč, jakožto úroku 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 24. 7. 2020 do 7. 1. 2022; kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 483,24 Kč, jakožto úroku 24,69 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 24. 7. 2020 do 7. 1. 2022; úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 24,69 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně obchodní korporace [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“), uzavřela s žalovaným dne 30. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného [příjmení] [jméno] zkoumal na základě informací od žalovaného poskytnutých před uzavřením smlouvy. Šlo o informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které [příjmení] [jméno] ověřil na základě dokladů poskytnutých žalovaným. Na základě smlouvy o úvěru [příjmení] [jméno] žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy vyplatil 15 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou částku 15 000 Kč v 60 týdenních splátkách a dále zaplatit 3 000 Kč na úroku, 3 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost a 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 27 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný zaplatil pouze 3 400 Kč, z nichž bylo 2 600 Kč použito na úhradu úroku a 800 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Poslední platbu žalovaný poukázal dne 30. 7. 2019. Svou pohledávku za žalovaným [příjmení] [jméno] postoupil na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. 4. Žaloba byla původně dne 19. 5. 2022 podána k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, který usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc postoupil Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) jako soudu místně příslušnému. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutkový závěr. 6. Ze smlouvy ze dne 29. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně s [příjmení] [jméno] uzavřela dne 29. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil, že v hotovosti převzal jistinu 15 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit jistinu 15 000 Kč a zaplatit 3 000 Kč na úroku, 3 000 Kč na administrativním poplatku a 6 000 Kč jako odměnu za hotovostní inkaso splátek. Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 27 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 32,15 % ročně. Smlouva obsahuje ujednání, podle něhož se splátkami nejprve umořuje úrok, poté administrativní poplatek a až poté jistina, přičemž v každé splátce je obsažena příslušná část odměny za hotovostní inkaso splátek. 7. Jak vyplývá z karty zákazníka a žádosti o spotřebitelský úvěr, před uzavřením smlouvy [příjmení] [jméno] posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným, který o sobě uvedl, že má partnerku a 2 nezaopatřené děti, že pracuje jako obráběč plechu s čistou mzdou 19 208 Kč měsíčně. Své pravidelné měsíční výdaje deklaroval ve výši 8 500 Kč na bydlení, ve výši 4 000 Kč za jídlo, oblečení, telefon a dopravu a ve výši 3 000 Kč na výživném pro své děti. Popsané údaje od žalovaného [příjmení] [jméno] zkontroloval na základě výplatních pásek, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy, které byly předloženy žalovaným. 8. Žalovaný na svůj dluh zaplatil 3 400 Kč, z nichž bylo 2 600 Kč použito na úhradu úroku a 800 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Poslední platbu žalovaný poukázal dne 30. 7. 2019. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 a seznamem postoupených pohledávek žalobkyně doložila, že jí [příjmení] [jméno] postoupil svou pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v dopise ze dne 3. 2. 2022, jehož znění žalobkyně prokázala, a podacím lístkem prokázala odeslání tohoto dopisu žalovanému dne 4. 2. 2022. Žalobkyně doložila, že žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 14. 4. 2022, neboť předložila text této výzvy i s podacím lístkem prokazujícím její odeslání dne 19. 4. 2022 žalovanému. <b>II. Hodnocení soudu</b> 10. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. [příjmení] [jméno] jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 CA [anonymizována dvě slova] proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). 12. [příjmení] [jméno] si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistil výši jeho příjmu, kterou společně s výdaji žalovaného ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Následně pak provedl vyhodnocení úvěruschopnosti. Na základě právě popsaných zjištění soud vyhodnotil, že [příjmení] [jméno] jako právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Nespokojil se totiž jen s informacemi od žalované, nýbrž tyto informace rovněž ověřil na základě předložených dokladů a následně vyhodnotil z hlediska úvěruschopnosti žalované. Rovněž údaje, které při posuzování úvěruschopnosti [příjmení] [jméno] o žalovaném zjistil (k nim srov. bod 7. výše), nezavdávaly pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. 13. Svou pohledávku za žalovaným [příjmení] [jméno] postoupil žalobkyni v souladu s [číslo] a následujícími občanského zákoníku, což bylo žalovanému oznámeno. 14. Smluvně se žalovaný zavázal zaplatit částku 27 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. První splátka byla sjednána právě 7. kalendářní den po uzavření smlouvy (smlouva byla uzavřena 29. 5. 2019 a první splátka tedy měla být 5. 6. 2020) a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období (tj. druhá splátka do 12. 6. 2019, třetí do 19. 6. 2019 atd., poslední splátka měla být učiněna do 22. 7. 2020). 15. Žalovaný však nedostál svému závazku hradit dohodnuté splátky. [příjmení] jen 3 400 Kč, z nichž bylo 2 600 Kč použito na úhradu úroku a 800 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Poslední platbu žalovaný poukázal dne 30. 7. 2019. 16. Žalovaný je tedy povinen vrátit poskytnou jistinu ve výši 15 000 Kč, částku 5 200 Kč za hotovostní inkaso (6 000 Kč – 800 Kč), a částku 3 000 Kč na administrativní poplatek. dohromady 23 200 Kč. 17. Žalobkyně po žalovaném požaduje úrok dohodnutý ve smlouvě pevnou částkou za období do poslední splátky, která měla být uhrazena dne 22. 7. 2020. Takto byl sjednán úrok 3 000 Kč, z něhož žalovaný zaplatil 2 600 Kč, je tudíž povinen žalobkyni zaplatit i zbylých 400 Kč z titulu úroku. 18. Žalobkyně po žalovaném požaduje dále smluvní úroky z poskytnuté jistiny za období od 24. 7. 2020 do zaplacení. Z toho je požaduje za dobu od 24. 7. 2020 do 7. 1. 2022 v kapitalizované formě ve výši 5 483,24 Kč a za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení je žádá ve výši 24,69 % ročně z částky 15 000 Kč. 19. Smluvní úroky z jistiny za dobu od 24. 7. 2020 do zaplacení ovšem žalobkyně požaduje ve vyšší částce, než na kterou má nárok. Žalobkyně totiž opomíjí právní úpravu v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož platí: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 20. Právě citovaná úprava v § 122 odst. 4 byla do zákona o spotřebitelském úvěru s účinností od 24. 4. 2020 vložena zákonem č. 186/2020 Sb., k němuž