2 C 80/2023-50 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Předmětem řízení je zaplacení částky ve výši 12 000 Kč jakožto nevypořádaného nároku ze smlouvy o úvěru, jíž žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] 2. Při jednání provedl soud listinné důkazy, když sdělil podstatný obsah rámcové smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 17-18 spisu sp. zn. [spisová značka], dílčí smlouvy o cesi na č. l. 19, přílohy dílčí smlouvy o cesi na č. l. 20-25, podacího lístku na č. l. 26, potvrzení o převodu peněz na č. l. 27, údajů o potvrzovací platbě na č. l. 29, oznámení o cesi na č. l. 31, předžalobní upomínky na č. l. 31 p. v. a smlouvy o zápůjčce na č. l. 32-40. 3. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný dne 3. 8. 2021 s využitím prostředků komunikace na dálku uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž podkladě mu bylo na bankovní účet téhož dne odesláno 10 000 Kč. Posledně uvedenou částku se žalovaný zavázal vrátit do 16. 8. 2021 včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč. Na uvedenou pohledávku žalovaný uhradil v souhrnu 4 632 Kč, ve zbývající evidované výši 7 368 Kč pak byla pohledávka cedována na žalobkyni smlouvou ze dne 12. 9. 2022. 4. Na výslovný dotaz soudu stran specifikace způsobu prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ničeho neuvedla, současně vzala žalobu zpět co do částky ve výši 4 632 Kč včetně zákonného úroku z prodlení s odůvodněním, že při vyhotovení žaloby se dopustila administrativní chyby. Co do částky ve výši 7 368 Kč včetně příslušenství na žalobě setrvala. 5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt. 13. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž v souladu s recentní judikaturou se jedná o neplatnost absolutní, jakkoliv dikce zákona ve znění účinném do 28. 5. 2022 by mohla naznačovat, že jde o neplatnost„ toliko“ relativní. Jedná se o konstantní judikaturní závěry přijaté dokonce na unijní úrovni (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C [číslo]) a reflektované právní úpravou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinnou od 29. 5. 2022 (zákon č. 96/2022 Sb.) 14. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila. V žalobě se omezila toliko na obecné teze o prověření úvěruschopnosti, přičemž na výzvu soudu, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost prověřena, již nezareagovala. 15. Neprokázání v předchozím odstavci uvedených skutečností má za následek absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., pročež žalobou uplatněný nárok nutno kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení, jehož se dopustil žalovaný jakožto obohacený na úkor právní předchůdkyně žalobkyně jakožto ochuzené. Výše bezdůvodného obohacení jest reprezentována částkou 10 000 Kč, která byla žalovanému prokazatelně zaslána na jeho bankovní účet dne 3. 8. 2021. 16. S ohledem na shora snesené tudíž soud v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do částky ve výši 4 632 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení částečně zastavil (výrok v odst. I.), co do částky ve výši 5 368 Kč včetně zákonného úroku z prodlení žalobě vyhověl (výrok v odst. II.), ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok v odst. III.). 17. Aktivní legitimaci prokázala žalobkyně Rámcovou smlouvu o cesi ve spojení s příslušnou dílčí smlouvou o cesi, z níž jest postoupení zde žalované pohledávky zjevno. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. 19. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.