5 C 213/2023-18 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2023 (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 138 575,23 Kč s příslušenstvím z titulu poskytnutého úvěru až do výše 130 000 Kč ke kreditní kartě č. [bankovní účet]. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který byl zrušen podle § 173 odst. 2 o. s. ř., neboť se žalovanému nepodařilo platební rozkaz řádně doručit. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise, když soud žalovaného vyzval ve smyslu § 115a o. s. ř. a byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří, bude soud její souhlas předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s postupem podle § 115a o. s. ř., soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud v řízení na základě předložených listinných důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, ze kterých plyne skutkový závěr, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru prostřednictvím kreditní karty až do výše 130 000 Kč ke kreditní kartě č. [bankovní účet], když byl sjednán úrok ve výši 21,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru, minimálně 100 Kč měsíčně, a to na účet č. [bankovní účet]. Přesto, že žalovaný čerpal prostřednictvím své kreditní karty finanční prostředky, nedodržel povinnosti uvedené v článku 5.1 písm. a) podmínek, žalobce proto dopisem ze dne 13. 2. 2022 od smlouvy odstoupil, když toto odstoupení žalovanému zaslal dopisem ze dne 14. 12. 2022. K doručení odstoupení tak došlo 28. 12. 2022, když tímto dnem smlouva zanikla. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 28. 12. 2022 byl žalovaný informován o povinnosti splatit 161 387,76 Kč ke dni [datum]. Žalovaný však po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. 5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 138 575,23 Kč, a to z titulu neuhrazené jistiny a poplatků, dále potom obchodní úrok smluvený ve výši 21,99 % ročně v celkové výši 23 369,21 Kč, který je počítaný z jistiny 130 267,16 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 4 551,87 Kč, který je počítán ve výši 15 % ročně z jistiny 130 267,16 Kč, v obou případech do 15. 2. 2023. Žalobce má právo i na obchodní úrok ve výši 21,99 % ročně a na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně a období od 16. 2. 2023 do zaplacení. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., o. z., když § [číslo] stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § [číslo], úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně má pak právo na úrok z prodlení ve smyslu § 1968 o. z., dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li splnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení je takto stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení. 7. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 544 Kč. Žalobkyně byla zastoupena advokátem, tomu ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., náleží za jeden úkon právní služby 6 660 Kč. Žalobce účtuje za tři úkony právní služby (příprava + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a výzvu k zaplacení) celkem 19 980 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu režijní paušál po 300 Kč, celkem 900 Kč. Z celkové částky 20 880 Kč náleží advokátu 21% DPH, celkem tedy advokátu náleží 25 264,80 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 5 544 Kč náleží advokátu náklady řízení v souhrnné výši 30 808,80 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal. 8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.