9 C 402/2022-39 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 29. 11. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 90 711 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 90 711 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], je na základě fúze zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích univerzálním právním nástupcem zaniklé společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně]. Žalovaný byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba] a při plnění svých pracovních povinností způsobil svému zaměstnavateli zaviněnou dopravní nehodou při rozvozu pečiva škodu ve výši 90 711 Kč. Předmětnou způsobenou škodu žalovaný podpisem Uznání dluhu ze dne 9. 4. 2019 uznal. Podpisem Dohody o splátkách dluhu – splátkového kalendáře ze dne 9.4.2019 se žalovaný zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to v částce 2 711 Kč v měsíci březnu 2019, v částce 2 000 Kč v měsíci dubnu 2019 a dále až do úplného splacení. V čl. III. předmětné Dohody o splátkách dluhu bylo oboustranně ujednáno, že v případě prodlení s jakoukoli splátkou se dluh stává okamžitě splatný v plné výši. Žalovaný však žádnou ze splátek neprovedl a svému závazku ani přes předžalobní výzvu k plnění ze dne 11.11.2022 dosud nedostál. Pohledávka žalobce vůči žalovanému tudíž ke dni podání žaloby dosahuje výše 90 711 Kč s příslušenstvím. Žalovaný byl u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 27. 2. 2019, přičemž nástupním dnem do práce byl 1. 3. 2019. Dle čl. II., odst. 1. byla žalovanému vyplácena mzda podle kolektivní smlouvy a platných mzdových předpisů, stanovená samostatným mzdovým výměrem. K žalovaným zaviněné dopravní nehodě došlo dne 4. 4. 2019. V měsíci březnu 2019 činila hrubá měsíční mzda žalovaného 20 158 Kč, jak vyplývá ze mzdového listu za měsíc březen 2019, jednalo se o první měsíc po nástupu žalovaného do zaměstnání. Jelikož žalovaný za měsíc březen odpracoval 21 dnů při 8 hodinové pracovní době, jeho průměrný výdělek (hodinový) ve smyslu § 354 odst. 2 a 3 zák. práce ve spojení s § 356 odst. 1 zák. práce činil 119,99 Kč, jak vyplývá i ze mzdového listu za měsíc duben 2019 (položka průměr PP – v tabulce vpravo nahoře). Průměrný hrubý měsíční výdělek žalovaného ve smyslu § 356 odst. 2 zák. práce činil 20 869 Kč (119,99 x 40 x 4,348). Uplatňovaná náhrada způsobené škody tudíž splňuje podmínky § 257 odst. 2 Zákoníku práce, když nepřesahuje částku rovnající se čtyř a půl násobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Předmětnou způsobenou škodu ve výši 90 711 Kč žalobce s žalovaným projednal a žalovaný ji podpisem Uznání dluhu ze dne 9. 4. 2019 uznal. Podpisem Dohody o splátkách dluhu – splátkového kalendáře ze dne 9. 4. 2019 se pak žalovaný zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, čímž byly splněny podmínky § 263 Zákoníku práce. 2. Ve věci byl Okresním soudem v Českém Krumlově vydán dne 31. 3. 2023 platební rozkaz č. [číslo jednací], který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Skutečnost, že mezi účastníky byl pracovní poměr prokazuje pracovní smlouva ze dne 27. 2. 2019. Nástup do výkonu práce byl stanoven na 1. 3. 2019. Průměrný měsíční výdělek žalovaného uvedený v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku je prokázán mzdovými listy. Uznání dluhu ze dne 9. 4. 2019 prokazuje, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 90 711 Kč. 4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba] a při plnění svých pracovních povinností způsobil svému zaměstnavateli zaviněnou dopravní nehodou při rozvozu pečiva škodu ve výši 90 711 Kč. Předmětnou způsobenou škodu žalovaný podpisem Uznání dluhu ze dne 9. 4. 2019 uznal. Podpisem Dohody o splátkách dluhu – splátkového kalendáře ze dne 9.4.2019 se žalovaný zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to v částce 2 711 Kč v měsíci březnu 2019, v částce 2 000 Kč v měsíci dubnu 2019 a dále až do úplného splacení. V čl. III. předmětné Dohody o splátkách dluhu bylo oboustranně ujednáno, že v případě prodlení s jakoukoli splátkou se dluh stává okamžitě splatný v plné výši. Žalovaný však žádnou ze splátek neprovedl a svému závazku ani přes předžalobní výzvu k plnění ze dne 11. 11. 2022 dosud nedostál. Dle čl. II., odst. 1. byla žalovanému vyplácena mzda podle kolektivní smlouvy a platných mzdových předpisů, stanovená samostatným mzdovým výměrem. K žalovaným zaviněné dopravní nehodě došlo dne 4. 4. 2019. V měsíci březnu 2019 činila hrubá měsíční mzda žalovaného 20 158 Kč. Jelikož žalovaný za měsíc březen odpracoval 21 dnů při 8 hodinové pracovní době, jeho průměrný výdělek (hodinový) ve smyslu § 354 odst. 2 a 3 zák. práce ve spojení s § 356 odst. 1 zák. práce činil 119,99 Kč, jak vyplývá i ze mzdového listu za měsíc duben 2019 (položka průměr PP – v tabulce vpravo nahoře). Průměrný hrubý měsíční výdělek žalovaného ve smyslu § 356 odst. 2 zák. práce činil 20 869 Kč (119,99 x 40 x 4,348). 5. Žaloba je důvodná. Žalovaný jako zaměstnanec způsobil žalobci jako svému zaměstnavateli škodu ve výši celkem 90 711 Kč, kterou je povinen zaplatit žalobce podle § 250 a následujících zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, přičemž žalovaná částka splňuje podmínky § 257 odst. 2 zákoníku práce, když nepřesahuje částku rovnající se čtyř a půl násobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Žalovaný je v prodlení s peněžitým plněním, je proto povinen zaplatit též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Protože má žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 9 480 Kč za 2 úkony právní služby po 4 740 Kč podle § 7 advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, sepis žaloby), odměn v poloviční výši 2 370 Kč za jednoduchou předžalobní výzvu, náhrada hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč, to vše navýšeno o DPH 21%, jehož je zástupce žalobce plátcem ve výši 2 677,50 Kč a soudní poplatek 4 536 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 963,50 Kč. 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 ost. 1 o.s.ř.