2 C 232/2023-61 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 65 982 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 28. 8. 2018. Připomíná, že na podkladě úvěrové smlouvy [číslo] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaný se uvedenou sumu včetně příslušenství zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 3 339 Kč. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného jednak na podkladě informací získaných od jeho samotného, jednak z řady zdrojů dalších. Žalovaný uhradil 13 splátek, poté se ovšem ocitl v prodlení s úhradou splátek [číslo] v souvislosti s čímž vzniklo žalobkyni právo jednak na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč (499 Kč x 2) za prodlení s úhradou splátek [číslo] delší 30 dnů, jednak na zaplacení nákladů spojených s prodlením ve výši 600 Kč (200 Kč x 3) za prodlení s úhradou splátek [číslo] delší 15 dnů. K datu 26. 1. 2020 došlo v souladu s čl. 6 úvěrové smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky v délce 65 dnů. V souladu s dikcí čl. 6 úvěrové smlouvy vznikl žalobkyni ještě nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, která je požadována ve výši 24 002 Kč. Žalovaný na pohledávku dne 31. 1. 2020 uhradil částku 15 000 Kč, posléze již ničeho dalšího nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení vystupoval zcela pasivně. 3. Při jednání provedl soud důkaz listinami založenými ve spisovém materiálu sp. zn. [spisová značka], a to vyjádřením znalce na č. l. 7-11, výpisem ze seznamu ČNB na č. l. 13, předžalobní upomínkou na č. l. 14, podacím archem na č. l. 15, výpisem ze SOLUS na č. l. 16, skóringem na č. l. 17, dokladem o vyplacení na č. l. 18, informacemi o úvěru na č. l. 19-20, hodnocením klienta na č. l. 21-22, předsmluvním formulářem na č. l. 23-25, výzvou včetně upozornění na č. l. 26, výzvou včetně upozornění na č. l. 27, informací o odložení splátky na č. l. 28, žádostí o odklad na č. l. 29, upraveným splátkovým kalendářem na č. l. 30, dodejkou na č. l. 31, oznámením o zesplatnění na č. l. 32, kartou klienta na č. l. 33, oznámením o schválení úvěru na č. l. 34-35, smlouvou o úvěru na č. l. 36-38, kopií občanského průkazu na č. l. 39, výpisy z účtu na č. l. 41-42, kopií občanského průkazu na č. l. 43, trestním příkazem na č. l. 46-48, přihláškou pohledávky na č. l. 50-52 a usnesením insolvenčního soudu na č. l. 54-57. 4. Ze shora rekapitulovaných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel se žalobkyní jakožto úvěrující smlouvu o úvěru [číslo] na podkladě které mu byly na účet převedeny finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni formou 48 měsíčních splátek po 3 339 Kč. Celková částka, jíž byl žalovaný povinen zaplatit, činila 160 272 Kč, zápůjční úroková sazba dosahovala míry 108,79 % ročně. V rámci úvěrové smlouvy strany ujednaly pro případ prodlení sérii smluvních pokut. V případě prodlení s úhradou jedné splátky či její části v délce 30 dnů vzniklo úvěrující společnosti právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč, celková výše tohoto typu pokuty byla limitována částkou 2 999 Kč Vedle toho smlouva zakotvila právo úvěrující společnosti požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč pro případ prodlení s úhradou jednotlivé splátky v délce 15 dnů. Za předpokladu prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů mělo dojít k automatickému zesplatnění úvěru, přičemž pro případ prodlení s úhradou tzv. nové jistiny úvěru (čl. 6 smlouvy o úvěru) vzniklo úvěrující společnosti právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. 5. V souvislosti se žádostí o úvěr vyplnil žalovaný formulář, v němž uvedl druh a výši svého příjmu, specifikoval své výdaje a poskytl úvěrující společnosti další relevantní informace stran své životní situace (vzdělání, bytové a rodinné poměry). Na podkladě informací od žalovaného a zjištění z databází SOLUS a NRKI vyhodnotila žalobkyně jakožto úvěrující schopnost žalovaného úvěr splácet a učinila rozhodnutí, že žalovanému poskytne 50 000 Kč. 6. Žalovaný prodlel s úhradou splátky [číslo] o více jak 65 dnů, což vedlo k automatickému zesplatnění úvěru, o čemž žalobkyně žalovaného náležitě informovala. 7. Žalovaný na dlužnou pohledávku uhradil za dobu řádného trvání smlouvy částku ve výši 43 407 Kč (v souhrnu 13 splátek), dne 31. 1. 2020 uhradil dalších 15 000 Kč. 8. Uvedení nepravdivých údajů týkajících se výdajové stránky v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy [číslo] představuje jeden z dílčích útoků pokračujícího přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku, za který byl žalovaný jakožto obviněný uznán vinným a sankcionován trestem odnětí svobody v délce 12 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu ve výměře 30 měsíců. 9. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt. 16. V předmětné věci žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného prověřila dostatečně pregnantně. Od žalovaného získala podstatné informace stran jeho finančních a rodinných poměrů, svá zjištění doplnila o lustrace v databázích SOLUS a NRKI a po provedení tzv. scóringu dospěla k závěru, že poskytne žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Dlužno dodat, že žalovaný jakožto úvěrovaný předložil výpisy z účtu prokazující jeho pravidelný měsíční příjem z titulu mzdy vyplacené mu v měsících červenec a srpen 2018. Na řádnosti právě popsaného postupu žalobkyně jakožto úvěrující nemůže ničeho změnit fakt, že žalovaný v rámci kontraktace prezentoval nepravdivé údaje, za což byl pravomocně odsouzen trestním soudem. 17. Procesní soud upozorňuje, že smluvní ujednání zakotvující úrokovou sazbu ve výši 108,79 % ročně prima facie odporuje dobrým mravům a je tudíž absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. Tento závěr činí soud při vědomí skutečnosti, že v srpnu 2018, tj. v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy, poskytovaly banky spotřebitelské úvěry s úrokovou sazbou ve výši 8,72 % ročně, jak svědčí statistika ARAD. Přitom právě tuto úrokovou sazbu považuje soud v předmětné věci za směrodatnou. 18. Při vědomí výše uvedeného provedl soud modifikaci splátek úroků vynesených ve splátkovém kalendáři, a to tím způsobem, že jednotlivé splátky úroků vynásobil koeficientem 8