10 C 260/2025-47 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 34 079,09 Kč, kterou tvoří součet neuhrazené jistiny ve výši 32 008,29 Kč z revolvingového úvěru, dlužných poplatku ve výši 70,80 Kč za pojištění, nákladů ve výši 600 Kč za vymáhání a smluvních pokut ve výši 1 400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 682,71 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 32 008,29 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 904,79 Kč za období od 4. 4. 2025 do 23. 6. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 079,09 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení.2. Žalobkyně tvrdí, že dne 13. 7. 2022 s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Úvěruschopnost žalovaného podle svých slov žalobkyně posuzovala tak, že jej jednak kontrolovala registru , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, jednak skrze výpočet tzv. MLS částky, tj. částky, která klientovi zbude po odečtení všech mandatorních výdajů, a jednak zjištěním kreditního skóre klienta. Na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný čerpal celkem částku 65 905 Kč a na svůj závazek uhradil 42 790 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit řádně a včas sjednané splátky, využila žalobkyně svého smluvně dojednaného oprávnění požadovat okamžité splacení celé dlužné částky. Žalobkyně tvrdí, že takto úvěr zesplatnila ke dni 20. 3. 2025.3. V podání ze dne 4. 11. 2025 (č. l. 20) žalobkyně blíže rozebrala, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnosti žalovaného, a zmínila, že smlouvu žalovaný podepsal skrze zařízení SignPad, a to včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ani se neúčastnil nařízeného jednání. Žalobkyně ani její zástupce se jednání nezúčastnili a z jednání se omluvili, ačkoli před tím konání jednání výslovně požadovali.I. Skutková zjištění soudu5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující závěr o skutkovém stavu. Důkazní prostředky, na jejichž základě soud učinil jednotlivá skutková zjištění, jsou uvedeny v závorce u každého z dílčích zjištění.6. [Předsmluvní informace o úvěru] Žalovaný se zajímal o získání úvěru u žalobkyně a za tím účelem mu žalobkyně poskytla formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém byly uvedeny základní informace o uvažovaném revolvingovém úvěru, jako např. výše úvěru, výše úrokové sazby, výše roční procentní sazby nákladů (RPSN), poplatky atd. (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 23).7. [Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného] Schopnost žalovaného splácet úvěr žalobkyně ověřovala tak, že si od žalovaného zjistila informace o příjmu ze zaměstnání (43 000 Kč měsíčně), o příjmu dalších členů jeho domácnosti (23 000 Kč měsíčně) a měsíčních výdajích domácnosti žalovaného (5 000 Kč) s tím, že žalovaný prohlásil, že bydlí ve vlastní nemovitosti (karta klienta na č. l. 30). Dále žalobkyně žalovaného s negativním výsledkem lustrovala v registru JAP půjčka, registru SOLUS, registru NRKI, databázi neplatných dokladů, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí (karta klienta na č. l. 30, úvěrová zpráva na č. l. 31). Žalobkyně dále provedla výpočet částky MLS, jakožto částky, která klientovi zbude po odečtení mandatorních výdajů. Částku MLS vypočetla jako 48 808 Kč a uvažovala přitom s příjmem domácnosti žalovaného ve výši 66 000 Kč měsíčně (= 43 000 Kč + 23 000 Kč), od čěhož odečetla normativní náklady na bydlení ve výši 8 432 Kč, životní minimum členů domácnosti ve výši 7 440 Kč a splátku ve výši 1 320 Kč ve vztahu k uvažovanému úvěr (ověření bonity MLS na č. l. 32).8. [Smlouva o spotřebitelském úvěru] Dne 13. 7. 2022 zástupce žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 33 000 Kč a úrokovou sazbou 26,28 % ročně. Měsíční splátky byly sjednány na 4 % z dlužné částky. Ve smlouvě žalovaný souhlasil s tím, aby jej žalobkyně přihlásila do pojištění pro případ pracovní neschopnosti, ztráty příjmu, hospitalizace, invalidity III. stupně a úmrtí následkem úrazu. Měsíční úhrada za pojištění činila 5,9 % z minimální výše splátky úvěru. Ve smlouvě bylo sjednáno, že z úvěru bude uhrazena částka 32 590 Kč na účet prodejce elektroniky, u něhož si žalovaný zakoupil zařízení iPhone 13 Max, přičemž z poskytnutého úvěru bude uhrazena kupní cena tohoto zboží. Pro poskytnutí uvedené částky 32 590 Kč byla sjednána zvláštní úroková sazba 18,66 % ročně a to, že bude splacena v 11 splátkách po 3 259 Kč měsíčně. Pro případ nesplácení úvěru byla mj. dohodnuta smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou nezaplacenou splátku (v případě dlužné splátky nižší než 500 Kč, činí smluvní pokuta maximálně výši dlužné splátky). Pro případ, že žalovaný bude dlužit 2 a více splátek či se dostane do prodlení s úhradou některé splátky delšího než 3 měsíce, bylo dohodnuto oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit (smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 25). Nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru strany učinily úvěrové podmínky žalobkyně (smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 25). Tyto úvěrové podmínky žalobkyně předložila (úvěrové podmínky na č. l. 27).9. Žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyně postupně vyplatila celkem 65 905 Kč a žalovaný v období od 13. 7. 2022 do 22. 11. 2024 zaplatil na svůj závazek celkem 42 790 Kč. V období od 23. 11. 2024 dále žalovaný již žádnou další splátku nezaplatil (výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 33).10. Pro prodlení s úhradou dohodnutých splátek žalobkyně žalovanému zaslala výzvu ze dne 20. 3. 2025 ke splacení celého úvěru, čímž využila svého smluvně dohodnutého oprávnění zesplatnit celý dluh pro prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků (výzva ke splacení celého úvěru na č. l. 35, podací poštovní arch na č. l. 36). Poté mu zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu ze dne 8. 4. 2025 (předžalobní výzva na č. l. 37), kterou odeslal dne 9. 4. 2025 (poštovní podací arch na č. l. 38).II. Hodnocení soudu11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), platí:(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Soud vyhodnotil, že žalobkyně nedostála své povinnosti náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. bod 19. nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) zdůraznil, že „poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“ (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu; zvýraznění doplněno soudem).13. V obdobném duchu se vyjádřil i Nej