9 C 171/2023-137 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobci se podáním došlým soudu 23. 5. 2023 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že součástí společného jmění manželů (SJM) žalobců jsou pozemky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobci se na základě kupní smlouvy ze dne 11. 7. 1990 stali vlastníky pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 751 m2 v katastrálním území , adresa, (dále jen „zahrada“). Žalobci zahradu koupili s úmyslem postavit na ní rodinný dům. Zahrada sousedila s veřejnou cestou umístěnou na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který je ve vlastnictví žalovaného. Hranice mezi cestou a zahradou byly tvořeny plotem, neboť zahrada byla oplocena. Zahrada jako pozemek o výměře 751 m2 vznikla na základě geometrického plánu ze dne 13. 6. 1990, kterým byla zahrada oddělena z většího pozemku p.č. , hodnota, o výměře 2820 m2. Tento pozemek byl ve vlastnictví prodávajícího, kterým bylo JZD v , Anonymizováno, . V geometrickém plánu je uvedeno, že hranice jsou označeny plotem a železnými trubkami. Plot u silnice, který podle geometrického plánu tvořil hranici zahrady byl z drátěného pletiva na kovových sloupcích. Jako kovové sloupky tohoto plotu byly použity vyřazené kolejnice, které byly rozřezány tak, aby je bylo možno použít jako sloupky plotu. Podle znaleckého posudku, který byl v roce 1990 zpracováván za účelem ohodnocení zjištění obvyklé ceny zahrady, byl plot starý cca. 23 let. Žalobci zahradu užívali od roku 1990 v hranicích vymezených drátěným plotem. Z důvodu špatného stavu drátěného plotu se v roce 1995 rozhodli původní drátěný plot nahradit plotem novým, který by měl betonové základy a byl z betonových tvarovek. Původní drátěný plot proto žalobci odstranili a na jeho místě vybudovali plot nový. Skutečnost, že nový plot je vybudován v místě plotu původního je možné doložit tím, že u betonového plotu je vidět kolejnice, která tvořila sloupek původního drátěného plotu. Žalobci po získání vlastnického práva k zahradě postavili na zahradě rodinný dům a následně také několik přístaveb k tomuto rodinnému domu.2. V roce 2021, když přístavby dokončili, měli v úmyslu je zanést do katastru nemovitostí, a proto požádali o jejich geometrické zaměření. Při zaměření bylo zjištěno, že hranice zahrady zanesené v katastru nemovitostí je blíže k domu žalobců a žalobci tak užívají část pozemku žalovaného parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Uvedená informace znamená, že drátěný plot, který se na zahradě nacházel v době kdy zahradu žalobci koupili, stál na pozemku žalovaného a tedy, že žalobci i nový betonový plot, kterým nahradili původní drátěný plot, postavili na pozemku žalovaného. V měsíci lednu 2022 byl vyhotoven geometrický plán číslo , hodnota, -, Anonymizováno, /2021, který zaměřil plot žalobců a určil tak velikost pozemku žalovaného, kterou žalobci užívají. Podle tohoto geometrického plánu žalobci užívají celkem 21 m2 pozemku žalovaného číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále jen „Pozemek“). Geometrický plán uvedených 21 m2 čtverečních s ohledem na členění pozemku žalobců rozdělil na tři samostatné pozemky a to: pozemek číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 13 m2, pozemek číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 5 m2 a pozemek číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 3 m2. Žalobci tuto situaci měli v úmyslu s žalovaným vyřešit koupí Pozemku. Žalovaný původně s prodejem Pozemku souhlasil, následně však svoje stanovisko změnil a navrhoval, aby si žalobci Pozemek pronajali. Pro žalobce však toto řešení není vhodné, neboť Pozemek trvale užívají, zřídili na Pozemku stavbu plotu a nájem jako dočasné právo užívání by neodpovídal způsobu, kterým žalobci mají v úmyslu Pozemek užívat. Za této situace vyhledali žalobci právní pomoc, věc konzultovali a dospěli k závěru, že byly splněny podmínky, se kterými občanský zákoník spojuje vznik vlastnického práva vydržením. V souladu s výše uvedeným právním hodnocením vyzvali žalobci žalovaného k učinění souhlasného prohlášení, na základě kterého by mohlo být vlastnické právo žalobců k Pozemku zapsáno do evidence katastru nemovitostí. Výzva byla datována dne 18. ledna 2023 a žalovanému byla doručena do datové schránky dne 20. ledna 2023. Žalovaný na výzvu ani přes žádost žalobců nereagoval.3. K právnímu hodnocení výše popsaného skutkového stavu žalobci uvedli, že jsou naplněny podmínky mimořádného vydržení, uvedené v § 1095 nového občanského zákoníku. Skutečnosti právně rozhodné pro aplikaci výše uvedeného ustanovení nového občanského zákoníku nastaly za účinnosti starého občanského zákoníku, tedy zákona číslo 40/1964 Sb. občanský zákoník platný do 31.12.2013. S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku se na vztahy, které vznikly za starého občanského zákoníku, použijí ustanovení starého občanského zákoníku. Žalobci byli ve smyslu § 129 odst. 1 starého občanského zákoníku držitelem Pozemku, neboť podle tohoto ustanovení je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Z výše uvedeného popisu skutkového stavu vyplývá, že žalobci se chovali jako držitelé a vlastníci Pozemku a jsou proto ve smyslu starého občanského zákoníku jeho držitelem. Podle § 3066 nového občanského zákoníku se do doby stanovené pro vydržení započte i doba, po kterou měl držitel věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku; jde-li o věc nemovitou tato doba neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Z ustanovení § 1095 nového občanského zákoníku vyplývá, že když uplyne doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí pro řádné vydržení, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Žalobci jsou držiteli Pozemku od roku 1990. Doba dvojnásobně dlouhá pro vydržení, tedy doba v celkové délce 20 let, uplynula v roce 2010. S ohledem na výše uvedené ustanovení § 3066 nového občanského zákoníku, bylo možné vydržet nemovitost formou mimořádného vydržení nejdříve dne 1. 1. 2019. Žalobci drželi Pozemek dne 1.1.2019 déle jak 20 let, a proto splnili podmínku délky držby stanovenou pro mimořádné vydržení v § 1095 nového občanského zákoníku. U žalobců nelze shledat nepoctivý úmysl ve smyslu výše uvedeného ustanovení § 1095 nového občanského zákoníku v podobě absence přesvědčení, že svou držbou jednají protiprávně nebo že jejich držba působí bezpráví, nespravedlnost, škodu nebo újmu. Z výše uvedených důvodů žalobci uzavírají, že splnili zákonné podmínky pro vznik vlastnického práva mimořádným vydržením uvedené v § 1095 nového občanského zákoníku a dne 1.1.2019 se stali vlastníkem pozemku. Žalobci mají právo domáhat se podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právo je či není, tehdy, má-li na tomto určení naléhavý právní zájem. Žalobci jako vlastníci Pozemku nejsou evidováni v katastru nemovitostí, a proto nemohou s Pozemkem nakládat jako s vlastním. Rozhodnutí v této věci pak bude sloužit jako podklad pro změnu zápisu vlastníka Pozemku v evidenci katastru nemovitostí.4. Tvrzení žalovaného, že geometrickým plánem z roku 1990, který je přílohou kupní smlouvy, bylo potvrzeno a geodeticky zaměřeno, že oplocení, které se v roce 1990 na pozemku nacházelo a bylo tvořeno železným sloupkem, železnými trubkami a plotem, se nacházelo na vlastnické hranici evidované v katastru nemovitostí, a tvrzení žalovaného uvedeného v odvolání ze dne 11. dubna 2024), nevyplývá z uvedeného geometrického plánu. Interpretace geometrického plánu je do jisté míry věcí odbornou. Odborník, který se k tomuto geometrickému plánu vyjadřoval v řízení, byl inženýr , jméno FO, při jednání, které se ve věci konalo dne 14. prosince 2023. Tento svědek uvedl, že sporný bod, kterého se tento spor týká a který se nachází na hranici pozemků žalobců a pana , jméno FO, , má označení , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Tento bod vznikl v roce 1978 a nedošlo u něho k žádné změně, tedy že od roku 1978 má do dnešní doby stále stejné souřadnice určující jeho polohu. Ing. , jméno FO, uvedl, že tento bod nepřeměřoval, neboť k tomuto přeměření nebyl žádný důvod. V řízení nebylo zjištěno ani z dalších listin nevyplývá, že by od roku 1978 byl tento bod přeměřován. Bod byl znovu zaměřen pravděpodobně až v roce 2021 v souvislosti se zjišťováním hranic pozemků pro vyhotovení geometrického plánu, který byl přiložen k žalobě. V roce 1990 ani v následujících letech bod , Anonymizováno, -, Anonymizováno, přeměřován nebyl, neboť změny hranic pozemků, které byly v této lokalitě prováděny, se tohoto bodu netýkaly. Ing. , jméno FO, ve své svědecké výpovědi uvedl, že vytyčení hranice pozemků na čísle listu , Anonymizováno, , tedy kdy hranice je nově označena mezníky železnými sloupky, se týká strany pozemku nikoliv do silnice (tedy té, která je předmětem sporu), ale dovnitř louky, tedy do pozemku.