9 C 336/2025-20 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 24. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 34 421 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 460 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 27. 1. 2024 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 32 000 Kč, a to v platbách dne 5. 2. 2024 částka 2 000 Kč, dne 27.1.2024 částka 30 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 7. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 8. 12. 2024. Právo na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. III. odst. 2. Smlouvy. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 34 421 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 28 460 Kč a smluvního úroku 5 961 Kč nejpozději splatných dne 7. 12. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně www., Anonymizováno, .cz/ dokuments/smluvni-dokumentace (dále jen „OP“), na které odkazuje Smlouva v čl. I. odst. 2. a které žalobkyně rovněž dokládá v příloze tohoto přípisu, byl žalovaný informován v odst. 8.5., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non- Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 3.2.1. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Výzva k plnění byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 15. 1. 2025.2. Žalobkyně byla soudem vyzvána k tomu, aby doplnila skutková tvrzení k tomu, jak bylo postupováno při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, z jakých údajů a dat bylo vycházeno, zejména jak byly zkoumány příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Dále jaký byl závěr posouzení ohledně celkových sociálních a majetkových poměrů žadatele o úvěr v době uzavření smlouvy. K tomu žalobkyně doplnila pouze to, že vycházela především z informací z dlužnických registrů, konkrétně z registru SOLUS, CNCB (NRKI, BRKI a EUCB).3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 27. 1. 2024 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 32 000 Kč, a to v platbách dne 5. 2. 2024 částka 2 000 Kč, dne 27.1.2024 částka 30 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 7. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 8. 12. 2024. Právo na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. III. odst. 2. Smlouvy. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 3.2.1. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Výzva k plnění byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 15. 1. 2025.5. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.7. Pokud žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce majetkové výdělkové a další majetkové poměry žalovaného zkoumal, způsobuje to neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce má tedy nárok pouze na jistinu ve výši 28 460 Kč, kterou žalovanému poskytnul a ten ji žalobci nevrátil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se tedy ani k tomu, jaké jsou její možnosti vrátit poskytnutou jistinu. Soud proto stanovil lhůtu s ohledem na výši žalované částky a dobu prodlení žalovaného s jejím zaplacením. Další složky nároku sj