ECLI: ECLI:CZ:OSCK:2026:11.C.22.2026.1 Datum: 2026-07-15 Předmět: o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/20 náklady řízenílhůtyadvokátní tarifnáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím (§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 1)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 20. 5. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s příslušenstvím.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz EPR , č. účtu, -5 ze dne 19. 2. 2026, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Žaloba je oprávněná pouze částečně. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne 7. 5. 2025 podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 3 000 Kč, který byl spolu s jistinou splatný dne 6. 6. 2025, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Soud v průběhu řízení zjišťoval, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když za tím účelem vyzval žalobkyni usnesením ze dne 21. 5. 2026 č.j. 11 C 22/2026-14, aby soudu doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, především z jakých konkrétních dokumentů vycházela a jaké informace z nich byly zjištěny. Žalobkyně se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, a to ani přesto, že byla poučena, že v případě nevyhovění výzvy soudu se vystavuje riziku, že jí nebude přiznán žalobou uplatněný nárok v části přesahující jistinu. Za této situace má soud za to, že žalobkyně v řízení neprokázala splnění zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, má tedy právo pouze na vrácení toho, co žalovanému poskytla. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za dobu přiměřenou soud považuje dobu 60 dnů. Žalobkyně tak má nárok pouze na zaplacení jistiny 10 000 Kč, kterou žalovanému poskytla a žalovaný ji nevrátil. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítl ve výroku II. tohoto rozsudku.5. Výrok o nákladech řízení odpovídá tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze zčásti. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem ve věci. Žalobkyně byla úspěšná ve výši 77 %, neúspěšná ve výši 23 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši 54 %. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává opakovaně obdobné žaloby na vrácení úvěrů, přičemž se jedná o návrhy podané na ustáleném vzoru podaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Základní částka 2 615 Kč, jež by byla přiznána žalobkyni v případě plného úspěchu ve věci, se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést. Částka přiznaná žalobkyni na náhradě nákladů řízení odpovídá 54 % z 2 615 Kč, čili 1 412 Kč.6. Povinnost plnit do šedesáti dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.