11 C 9/2026-59 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně u Okresního soudu v Písku dne 29. 9. 2025, postoupenou Okresnímu soudu v Českém Krumlově dne 27. 11. 2025 jako soudu místně příslušnému, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnil tím, že prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná řádně nesplácela.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz EPR , č. účtu, -14 ze dne 8. 1. 2026, který však byl zrušen pro nedoručení žalované.3. Žalobce byl usnesením zdejšího soudu č. j. 11 C 9/2026-18 ze dne 16. 2. 2026 vyzván k tomu, aby doplnil svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem prověřoval úvěruschopnost žalované jako spotřebitele před poskytnutím úvěru a k těmto potvrzením, nechť aby předložil nebo označil důkazy (zejména prověřování příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich plnění, majetkovou situaci žalované a další). Žalobce byl poučen o tom, že nedoplní-li svá skutková tvrzení a důkazy k nim, vystavuje se tomu, že nebude přiznán žalobou uplatněný nárok v části přesahující jistinu.4. Žalobce svým podáním ze dne 20. 3. 2026 pouze zopakoval tvrzení uvedená již v samotném návrhu, tj. že úvěruschopnost žalované prověřoval její lustrací z veřejně dostupných databází, obecnými výpočty a výpisy z bankovního účtu žalované, aniž by sdělil, jakým způsobem a s jakým výsledkem byla fakticky úvěruschopnost žalované posouzena. Žalobce dále uvedl, že v podaném návrhu došlo k chybě, když žalovaná na svůj dluh vůči žalobci uhradila celkem částku 8 000 Kč. Z tohoto důvodu vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 5 720 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 40 % dlužné částky a dále co do částky 2 280 Kč představující část dlužné jistiny se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 280 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Postupem podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud za presumovaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání.6. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že uzavřela s žalovanou prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru, na základě níž byly poskytnuty žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Platba byla identifikována variabilním symbolem č. , var. symbol, . Dle smlouvy měl být úvěr úročen úrokem ve výši 40 % ročně z poskytnuté jistiny. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 24. 10. 2025. Počínaje dnem 25. 10. 2024 je tedy žalovaná v prodlení s placením úvěru. Na svůj dluh žalovaná uhradila částku celkem ve výši 8 000 Kč.7. Podáním ze dne 20. 3. 2026 vzal žalobce podaný návrh zpět co do částky 5 720 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 40 % dlužné částky a dále co do částky 2 280 Kč představující část dlužné jistiny se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 280 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení.8. V souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví (ad výrok II. tohoto rozsudku).9. Ve zbývající části je žaloba důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru také ověřovat prohlášení učiněná žadatelem o úvěr, což žalobce neučinil, resp. tuto skutečnost soudu neprokázal. Pouhá lustrace žalované v registrech není dostačující a vychází-li poskytovatel úvěru pouze z tvrzení skutečností samotným žalovanou, pak nemůže dospět k řádnému závěru o úvěru schopnosti zákazníka, pokud tvrzené skutečnosti nijak neověří na základě podkladů od klienta (například pracovní smlouvou, mzdovými listy, výpisy z účtu, daňovým přiznáním a podobně). Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za dobu přiměřenou soud považuje dobu 30 dnů. Žalobce tak má nárok pouze na zaplacení nesplacené jistiny 12 000 Kč, kterou žalované poskytl (ve výši 20 000 Kč) a žalovaná ji splatila pouze částečně (ve výši 8 000 Kč). Další složky nároku sjednané z neplatné smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítl ve výroku III. tohoto rozsudku.10. Protože je žalobce ve věci úspěšný pouze částečně, bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 151 odst. 3 o.s.ř. Pokud by byl žalobce ve věci plně úspěšný, náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 4 253 Kč, které představuje odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 2 100 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) a soudní poplatek ve výši 1 349 Kč. To vše, vyjma soudního poplatku, zvýšené o 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalobce plátcem. Soud žalobě vyhověl co do částky 12 000 Kč, což je úspěch v 43 %. Co do částky 5 720 Kč a co do částky 2 280 Kč s úrokem z prodlení bylo řízení zastaveno, ve zbytku byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch žalobce v 57 %. Neúspěch žalobce tak přesáhl procento jeho úspěchu, čili žalobce by byl povinen v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. nahradit žalované náklady řízení, když ze spisu se však podává, že žalované žádné náklady řízení nevznikly.11. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na výši částky a délku prodlení žalované.