5 C 285/2024-122 – Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 4. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zřídil nezbytnou cestu ve formě služebnosti přes pozemek parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalované a každého budoucího vlastníka tohoto pozemku ve prospěch pozemku parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalobkyně a každého budoucího vlastníka tohoto pozemku, když se jedná o nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, pro obec a k. ú. , adresa, , na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, .2. Žalovaná: Žalovaná zpočátku s žalobou souhlasila s tím, že situaci řešila až po podání žaloby, neboť žalobkyně nezaslala žalované žádnou předžalobní výzvu. Žalobu vůči žalované považuje za šikanózní. Žalovaná po obdržení žaloby navrhla žalované dvě varianty odprodeje pozemku i zřízení služebnosti za obvyklé ceny, dále výměnu pozemku, žalobkyně však žádným způsobem nereagovala, o navržených variantách s žalovanou nekomunikovala. Za této situace žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítnul popř., zřídil služebnost v minimálním rozsahu za obvyklou cenu.3. Předžalobní výzva: Žalobkyně v řízení nepředložila zaslání předžalobní výzvy žalované, když žalovaná soudu sdělila, že žádnou předžalobní výzvu před podáním žaloby nedostala.4. Skutková zjištění soudu:1) Mimosoudní jednání: Strany se pokoušely v počátku řízení mimosoudně jednat, žalobkyně následně zrušila své právní zastoupení, jednání v lednu 2026 ani k následujícím jednáním se již nedostavila, neomluvila, nereagovala na výzvy soudu ani na dopisy právního zástupce žalované.2) Aktivní a pasivní věcná a procesní legitimace: Podle komentáře uvedeného shora „Aktivně věcně legitimován k podání žaloby je vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Aktivní legitimaci NS dovodil u správce konkursní podstaty za trvání konkursu k nemovitosti v konkursní podstatě (NS 29 Cdo 5075/2014, srov. též 22 Cdo 466/2015) a též v případě státního podniku, a to i v likvidaci prostřednictvím likvidátora (NS 22 Cdo 466/2015), a to na základě zvláštního oprávnění. Širší rozbor aktivní věcné legitimace a procesní věcné legitimace blíže tamtéž NS 22 Cdo 466/2015. P. Bezouška pojem „vlastník nemovité věci“ ve vztahu k aktivní věcné legitimaci vykládá jako „vlastník hmotné nemovité věci a vlastník práva stavby“ (Bezouška, Havel § 1029). Žalovaným mohou být, kromě vlastníků dotčených pozemků podle okolností patrně též ostatní osoby oprávněné z věcných práv k dotčeným nemovitostem (viz § 1030 odst. 3).“Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, žalovaná pasivně legitimována.3) Pozemek navrhovaný k zatížení služebnosti: Výpisem z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a k. ú. , adresa, , LV , Anonymizováno, bylo zjištěno, že ve vlastnictví žalované je pozemek parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který žalobkyně navrhuje k zatížení služebností nezbytné cesty. Z katastrální mapy potom bylo zjištěno, že tento pozemek se nachází mezi obecní komunikací, která podle výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, pro k. ú. a obec , adresa, má parcelní č. , hodnota, , a pozemkem žalobkyně.4) Pozemek, v jehož prospěch má být zřízena služebnost: Výpisem z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a k. ú. , adresa, , bylo zjištěno, že ve vlastnictví žalobkyně se nachází pozemek parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v jehož prospěch má být zřízena služebnost.5) Nabídky řešení sporu ze strany žalované: Při jednání dne 23. 1. 2025 žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že zvažují variantu odprodeje nebo směny pozemku, eventuálně zřízení věcného břemene, služebnosti. Konkrétní nabídku při jednání neučinila.Podáním ze dne 11. 6. 2025 žalovaná opakovaně ujistila soud, že nemá problémy se zřízením služebnosti ani s odprodejem části pozemku. V podání ze dne 12. 8. 2025 potom žalovaná informovala soud, že nabídla odkoupení všech nemovitostí žalované v předmětném katastrálním území, avšak za částku, která zatím není pro žalovanou akceptovatelná.Žalovaná v řízení prokázala, že po podání žaloby, prostřednictvím e-mailové komunikace, řešila možnost mimosoudního vyřešení tohoto sporu, v e-mailové komunikaci však nejsou zachyceny žádné konkrétní nabídky, o nichž žalovaná tvrdila, že byly učiněny ústně. Následně žalovaná soudu předložila znění doporučeného dopisu ze dne 17. 4. 2026, kdy žalované navrhla čtyři formy řešení, a to zřízení věcného břemene, dvě možnosti odprodeje pozemků a směnu pozemků. Uvedla zde i nabídkovou cenu, a to 5 000 Kč/m2 při odprodeji a 4 000 Kč/m2 při zřízení služebnosti, což dokládala internetovými nabídkami a nabídkami k prodeji ze strany žalobkyně. Soudu dále předložila podací lístek a informaci o zásilce s návrhem písemné nabídky za cestu – služebnost ze dne 20. 4. 2026 i doklad o tom, že uvedené listiny byly žalované zaslány i e-mailem.6) Umístění pozemku ke zřízení služebnosti či odkupu: Žalovaná předložila soudu návrh geometrického plánu, kde je vyznačeno 20 m2 pozemku parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , když umístění označené části pozemku žalobkyně odůvodnila tím, že je v uvedeném místě nejvýhodnější sklon pozemku parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v jiných místech je vyšší sklon mezi parcelou č. , hodnota, a pozemkem žalobkyně , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . K tomu žalobkyně doložila fotodokumentaci.7) Kupní cena a cena za zřízení služebnosti: Žalovaná předložila soudu internetové nabídky na prodej pozemků v k. ú. , adresa, za cenu 4 261 Kč a 3 719,70 Kč za m2. Vycházela i z nabídkové ceny žalobkyně za pozemek parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a nabídla žalobkyni odprodej za obvyklou cenu 5 000 Kč/m2. Při zřízení služebnosti nabídla zřízení za 80 % kupní ceny, tj. za 4 000 Kč/m2. Žalovaná na uvedenou nabídku nereagovala. Nevyjádřila souhlas ani souhlas s navrhovanou výší nabídnuté ceny, přičemž žalovaná sdělila, že by byla ochotna o její výši jednat.8) Postup žalobkyně: Z vyjádření žalobkyně ze dne 2. 6. 2025 vyplývá, že učinila určité kroky ke zjištění, zda by bylo možné cestu na pozemku vybudovat, a to ohledně stanoviska chráněné krajinné oblasti a dále potom ohledně sklonu a realizování sjezdu v souladu s příslušnými technickými normami a stanovisky. Ze stanoviska , právnická osoba, ze dne 30. 1. 2025, potom bylo zjištěno, že vybudování komunikace se sjezdem by bylo možné, avšak s propustným povrchem, nikoli asfaltem.Žalobkyně v průběhu řízení přestala komunikovat se soudem i právním zástupcem žalované, k jednáním se nedostavovala, k dotazu soudu žalobu nevzala zpět.9) Účel zřízení nezbytné cesty: Podle komentáře k občanskému zákoníku, druhé vydání (třetí aktualizace, 2024): M. Smolková, a to k § 1029 o povolení nezbytné cesty ( dále jen „komentář“) v bodu 1. Účel ustanovení je uvedeno: „Účelem právního institutu nezbytné cesty je právní úprava poměrů mezi vlastníkem nemovitosti, která nemá zajištěn přístup k veřejné cestě, a vlastníkem sousedního pozemku, a to za účelem vypořádání jejich vzájemného vztahu (NS 22 Cdo 999/2014; srov. též Beck III 1029 2), a to jen v případě, že nemovitost nelze řádně užívat či na ní řádně hospodařit. Institut je třeba aplikovat restriktivně – neexistuje jiná dostupná alternativa – a to s ohledem na zásah do vlastnického práva vlastníka pozemku (čl. 11 odst. 1 LPS) (srov. pojem nezbytná cesta). Nezbytnou cestu nelze povolit pouze pro účely, pro které postačí využití právních institutů obsažených v § 1021 a 1022 (NS 22 Cdo 2365/2017, 22 Cdo 1638/2016). Právní úprava nezbytné cesty zahrnuje obligatorní pozitivní podmínky stanovené v § 1029 a negativní podmínky stanovené v § 1032 a popř. § 1033. Nelze povolit nezbytnou cestu, jsou-li dány negativní podmínky (k otázce teleologické redukce a analogie k § 10 srov. NS 22 Cdo 4843/2017). Nezbytnou cestu nelze též povolit, jedná-li se o zneužití práva dle § 8 spočívající v právním či faktickém jednání (NS 22 Cdo 4146/2016) či o porušení principu poctivosti dle § 6 (NS 22 Cdo 3242/2015). Jsou-li zákonné podmínky naplněny, má soud nezbytnou cestu v zásadě povolit (tamtéž.) NS ve své judikatuře opakovaně odkazuje na rakouský zákon č. 140/1896 ř. z., o propůjčování cest nezbytných, v aktuálním znění (něm. Notwegegesetz, zkráceně NWG); NS 22 Cdo 3242/2015, 22 Cdo 5229/2016. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o povolení nezbytné cesty má konstitutivní povahu, a s ohledem na § 3029 odst. 1 a absenci speciálního inter temporálního ustanovení se veškeré podmínky pro povolení nezbytné cesty (vč. řízení zahájených před 1. 1. 2014) posuzují podle § 1029 an., a to i včetně posouzení skutečností vzniklých v minulosti (NS 22 Cdo 3242/2015). Judikaturu týkající se zřízení, resp. p